Hlavní obsah

Lukáš Hejlík má kladný vztah k přírodě a venkovu vůbec

Za humny tam není drak, ale stavební stroje. A to je pro herce Lukáše Hejlíka horší. Z paseky mezi jeho chalupou a lesem na dohled se stalo staveniště. Tam, kde měly výběh jeho ovce, neporoste tráva, ale nové domky. Přesto stojí za to v tak malebném místě pobýt. Natož bydlet!

Lukáš Hejlík má kladný vztah k přírodě a venkovu vůbec

A to je vesnice Říčky u Brna vlastně pár kilometrů od dálnice. Ovce se musely přestěhovat kousek stranou a vlastní prostorná zahrada za domem, vzhledem k nové výstavbě, tak získala ještě více na důležitosti. Pořád ještě poskytuje nebývalé soukromí v zeleni.

V chalupě bylo uděláno více rekonstrukčních prací, včetně zvedání stropů, než se zvenku zdá.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Ostatně náš hostitel, se vztahem k přírodě a venkovu vůbec, dokáže plochu pozemku využít. Neváhal sem ze sousedství přemístit roubenou chaloupku - seník. Vlastně ji zrenovováním zachránil před cestou do ztracena a má tak na zahradě i malý skanzen. „To jsem si naběhl! Některé části byly úplně uhnilé a podezdívka jsou jen volně naskládané kameny v hlíně. Strašná práce!“

Hlína, dřevo a knihy

„Bydlím tady na pomezí Vysočiny a jižní Moravy vlastně už sedmým rokem. U jednoho stolu jím, čtu i pracuji. Docela rád vařím a potrpím si na ručně dělané hrnky a často navštěvuji hrnčíře v nedaleké vesnici a postupně se tu vybavuji jeho výrobky. K dřevu patří.“

S původními okny si pohrál truhlář a dřevěný je tu i chodníček z pražců.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Lukáš Hejlík se tu také spřátelil s dnes už svým dvorním truhlářem a zrenovovaná chalupa má tak už opravdu svoji tvář ctící původní podobu. Ale s jasným rukopisem a vkusem současného majitele.

„Renovace venkovních a původních oken, starých asi sto třicet let, stála víc než pořízení replik - nových vnitřních oken. To mi dělal už dříve jiný truhlář, taky skvělý, který mi tu pomohl i s nábytkem.“

V kuchyni se Lukáš neztratí a mnoho moderních vymožeností k vaření nepotřebuje.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Šikovný truhlář, který na rozdíl od mnohých současných řemeslníků nepoužívá větu „to nejde“, se pouští i do nápadů našeho hostitele. „Nejprve jsme začali s knihovnou ze starých trámů a pak podle toho udělali i stůl,“ vypočítává Lukáš, který tu nyní bydlí hlavně s knihami, jež mu utěšeně přibývají. Mimo jiné i díky Lukášově pořadu o nových knihách. „Představení je hodně divadelní a akční, nejde o nějaké klasické autorské čtení.“

Práce předků a otců

„Dřevo mám rád a samozřejmě je tu starý nábytek, ale postavil jsem si i kachlová kamna a docela mě to baví. Podlahy a stropy jsme tu dělali nové, ale s použitím starých trámů. Dnes už by se mi do takové akce asi nechtělo. Práce tu bylo víc, než jsme čekali.“

Novým originálem s patinou je zde i stylový stůl.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Dlouho takovouto chalupu hledali. Nároky byly jasné: „Aby byla samostatně stojící - což je v tomto kraji těžké. Aby měla velkou zahradu - nějakých tři tisíce metrů. Dobrou dostupnost do Brna - v pohodě za půl hodiny… Původně jsme si mysleli, že tu nebude moc co opravovat, ale byl to samozřejmě omyl. Díky otcům - můj táta je stavař a táta mé bývalé ženy má firmu na plynofikaci a vodu - jsme to vše dělali vlastně svépomocí a moc nám pomohli.“

Po nedávném rozvodu tu Lukáš Hejlík bývá, jak říká, odhadem třetinu svého času. „Druhou jsem v práci a třetí třetinu na cestách po celé republice. O to raději se sem vracím. A to i přesto, že mě tady většinou zase nečeká nic jiného než práce. Jenže jiná.“

Lukáš Hejlík a jeho farmářská značka na kůži.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Přes vztah k místu nemá Lukáš problém chalupu na léto pronajímat cizím lidem. „O prázdninách rád cestuji a nechávám to tu tak, jak to je teď. Bylo tady už několik rodin s dětmi a vše funguje bez problémů. Taky potřebuji, aby to tu pořád někdo obýval, protože stavení je z hlíny a je třeba, aby to tady větralo. Žádné polystyrenové obložení nebo plastová okna jsem nepořizoval. Dům musí dýchat. Takže jsem rád, že tu někdo je a ještě mi přispěje na celoroční chod chalupy. Ještě si kvůli práci držím byt v Praze, ale i tak ke všemu projedu hodně benzínu.“

Terapie na vesnici

Lukáš Hejlík je rodák z Mostu a divákům televizních seriálů je známý spíše jako uhlazený mladý muž. Kde se v něm vzaly sedlácké sklony?

Knihovna přes celou stěnu (podle vlastního návrhu) prozrazuje jeden z koníčků pána domu.

Foto: Václav Jirsa, Právo

„Vyrůstal jsem na vesnici, ale byl jsem nejmladší a rozmazlované dítě. Opravdu nevím, kde se to ve mně vzalo. Pustili jsme se ale do toho tady v manželství a mě to nepřestalo bavit, i když jsme se před časem rozešli. Je pravda, že už se zahradě a zvířatům nevěnuji až tolik a s ovečkama mi pomáhá soused.“

Stádo je celoročně venku, takže s nastupující zimou začnou problémy - krmení, zamrzající voda. „Je to koníček na hraně udržení. Mám dvanáct ovcí a teď už jenom jednoho berana, asi tak třicet jehňat ročně.

Knihovna má místo i u postele.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Když už jsem na vesnici, vždycky jsem se snažil s místními komunikovat. Včetně toho, že jsem chtěl zaměstnávat i místní, tam dojít pro vajíčka, tam pro mléko. Mluvit s místními je dobré i proto, že jinak by mluvili spíš oni o mně,“ usmívá se Lukáš, když nás vede blátem a mokrou trávou k ohradě.

Prima role

Od nákladného a prestižního seriálu Terapie (vysílá HBO), kde má hlavní roli psychiatra Karel Roden, si prý také slibuje, že by mu mohl pomoci přetrhat vazby na seriálovou ošklivku Katku. „Je to drama a moje role (veterána z Afghánistánu, pacienta psychiatra Rodena) obohatí můj profesní životopis. Podobně jako připravovaný seriál pro Primu, kde budu za učitele společenských věd - homosexuála.

Místnosti na spaní připomínají skanzen.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Což je pro mne zábavné, protože občas tak o mně v bulváru píšou. Rád se vymaním ze škatulky seriálového seladona,“ vypočítává, když si po vycházce ukončené pro déšť vyzouvá holínky.

Koupelna koresponduje se stylem celého stavení.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Na chodbě jsme nahlédli ještě do koupelny. Taky stylově vybavená a zařízená. Jenže se do ní jde přes nevytápěnou chodbu, což prý dámské návštěvy v zimě příliš neoceňují.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků