Článek
Drobná herečka s energií na rozdávání se s chutí a vervou pustila i do zařizování dobře vymyšleného bytu s prostornou terasou v novém bytovém domě.
Není náhoda, že středobodem čtyřpokojového domova je kuchyň. I když v rohu obývacího pokoje, ze kterého zabírá téměř třetinu.
„Vařím, mám dvě děti. Tak vařím denně. Ne že bych se v tom vždy vyžívala, ale když mám čas, tak si s chutí i vymýšlím recepty,“ konstatuje lakonicky, když nám předvádí, jak jí vyhovuje, že se u kuchyňské linky uspořádané do účka může otáčet na jednom místě a všude dosáhne. A přes barový i pracovní pult vidí na dění kolem. A to, jak přiznává, bývá i při častých návštěvách, rušné.
Aby nechyběl vzduch
Podzimní kytky na terase sice náhodou, ale přesto, ladí s obklady ozvláštňujícími fasádu domu.
„Je to nějaký plastový obklad, sice to působí moderně, ale mně se to moc nelíbí, raději upřednostňuji i v interiéru pravé materiály – kámen, dřevo, sklo a vůbec odkazy na přírodu, do které se ráda vracím. Tak jsem si nechala část stěny obývacího pokoje obložit kamenem,“ vypočítává herečka, už nějaký rok působící hlavně v Praze.
„Před lety jsem si myslela, že mi nebude vadit, když se z Budějovic hnu. Teď se tam ale vracím raději a raději. Nejen kvůli blízkým. Mnozí lidé v Praze ani nevědí, co jim chybí. Až když se dostanou do přírody, tak zjistí, že jim prostě chybí vzduch.
Do osmnácti jsem bydlela u rodičů v domečku se zahrádkou a chalupu máme v Novohradských horách. Každé prázdniny a víkendy byly jasné. Já ani nepotřebuji chodit do lesa, stačí mi koukat do zeleně, na kytičky. Praha je pro mne čím dál více hektická, a protože mám hodně práce, jsem hektická i já.“
Srdeční záležitosti
Petra Hobzová miluje například letní představení na Hradčanech v rámci Shakespearovských slavností.
„Paničky Windsorské hrajeme už sedmou sezónu a po boku Bolka Polívky a Simony Stašové je to radost. Máme stále vyprodáno a už se těším na osmou sezónu.
Divadlo hraji ráda, ale můj život na něm nestojí. Navíc – herecké soubory je pro někoho snadné zrušit, ale těžší je vybudovat nové s nezaměnitelnou energií. Odstranit něco, co funguje, je – obávám se – česká specialita. Spíš se bojím, aby se někdo nevracel k myšlence zrušit v Krumlově otáčivé divadlo. To je moje srdeční záležitost. Odehrála jsem tam spoustu krásných představení. I pod režijním vedením Jiřího Menzela. Ráda se vracím do Jihočeského divadla. V Budějovicích jsem hrála od dětství.“
Květiny a obrázky jsou, vedle kamenného obkladu, hlavními atributy výzdoby současného interiéru. Čestné místo mezi obrázky má ten namalovaný Viktorem Preissem, bývalým kolegou z Vinohradského divadla.
„Viktor má chalupu kousek od nás, tak my jsme takoví Jihočeši,“ usmívá se při vzpomínce na společné kořeny naše hostitelka.
První byla kuchyň
„Nechci tady žádné divadelní opony. Mám ráda vzdušné interiéry a tím, že jsem chtěla linku v barvě ořechu, tak jsem podle toho doplňovala další kousky nábytku. Kuchyň z Oresi mě bavilo i sestavovat, protože v prodejně, kam jsem jim donesla mapku, se mě hezky ujali a dali jsme to společně dohromady podle mých potřeb.“
K realizaci představ o zařízení kuchyně patří i pořízení lednice – vinotéky („Víno mám ráda.“) Chutnala by tu i kapka rosy. I děti si na nový byt, kde jsou teprve od loňského srpna, zvykly rychle – už proto, že třináctiletý Kryštof a osmiletá Klára mají každý svůj pokoj. „Žijeme si tu ve třech jako dobrá parta a je nám hezky,“ usmívá se paní Petra.
„Byt jsem vybírala i podle možnosti garážového stání. Parkování je pro mne důležité, protože jsem pořád na cestách. Žádný designový nábytek tady nehledejte. Vše je podle možností matky samoživitelky. Ještě tady potřebuji umístit nějaké kytky z minulého bytu.
Poprvé jsem sem vstoupila, když tu ještě byly betonové podlahy. Vybírání i podlahových materiálů mě na jedné straně bavilo, na druhé to byl stres. Ale výsledek, myslím, dopadl dobře. K obkladům do koupelny mi dopomohl kamarád, který je dováží z Itálie. Šlo mi o to, aby byly nadčasové a nepodléhaly módě. Ostatně o to mi šlo v celém bytě.“
Změny zatím netřeba
„Nepotřebuji designové kousky nábytku, potřebuji mít prostor, kde je mi dobře. Už když jsem přišla do ještě nedokončeného bytu, hned mi v něm bylo dobře. Jsem citlivý člověk, možná přecitlivělý, a když se mi tohle přihodilo, tak jsem si řekla, jak je to skvělé, protože teď už je to jenom na mně a o věcech, které si umím zařídit. A taky mám ochotné kamarády. Se stěhováním mi pomohli i tatínkové spolužáků mých dětí.“
I když je Petra Hobzová v bytě ráda a žádné změny neplánuje, budoucnost vidí jasně.
„Na stará kolena půjdu do Budějovic. Do baráčku rodičů. Mám tam spoustu kamarádů a plán je takový. Nechápu lidi, kteří mohou střídat různé pronájmy. Mě by to stálo hodně energie a připadala bych si vykořeněná. Potřebuji mít hnízdo.“
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.