Hlavní obsah
Velkoryse prosklená stěna s průhledem do zahrady je další ozdobou stavení. Foto: Petr Hloušek, Právo

Houslistka skupiny Inflagranti Markéta Muzikářová domácí vilu zařídila střídmě

Houslistka a producentka skupiny Inflagranti Markéta Muzikářová ve svém novém domově – vilce ve funkcionalistickém stylu se zahradou – až tak nemuzicíruje. Sice tu má i svou „kancelář“, ale doma má na programu hlavně dvě děti. Pravda, často odjíždí na koncerty a o děti se pak stará manžel.

Velkoryse prosklená stěna s průhledem do zahrady je další ozdobou stavení. Foto: Petr Hloušek, Právo
Houslistka skupiny Inflagranti Markéta Muzikářová domácí vilu zařídila střídmě

Péče o zahradu (ano, opravdu vše dělá v rukavicích) je její velkou vášní, kterou v centru Prahy postrádala. Na návštěvě v Jesenici u Prahy jsme byli v době, kdy smyčcové trio půvabných a špičkových instrumentalistek mělo úspěšně rozjeto turné po republice. Inflagranti slaví patnáct let koncertování a vydávání nahrávek.

Po devíti letech, kdy býval jejich pravidelným hostem Pepa Vojtek i jiní zpěváci, vyjely na turné tzv. jen samy. „Ale v každém městě s námi vystupuje místní dětský sbor.“

Přesto si na nás Markéta mezi koncerty našla čas. Ovšem – až když přivezla děti ze školky a školy, do družiny je nedává. Místní základka už dlouho kapacitně nestačí, nová škola je jen na papíře a naše hostitelka není v okolí jediná, kdo si klade otázku, jak to bude s dalším rozvojem obce.

Prostor pro všechny

„Práci si domů nosím nerada, zkušebnu s Inflagranti mám mimo domov. Ale samozřejmě sólově musím stále cvičit, i když vedle dětí je času méně. Produkční činnosti dělám z domova, a to si často od manžela – inženýra a manažera – vyslechnu, že bych měla postupovat jinak. Jsem stále hlavně umělkyně, úřednici ze mne neudělá,“ usmívá se zakladatelka a umělecká vedoucí skupiny.

„V triu všechny máme děti, takže nové CD k našemu výročí patnácti let na scéně jsme nestihly vydat. Ale nespěcháme na to, po turné bude volněji na studiovou tvorbu.“

„Jsem klasická pracující matka, přebíhám mezi dětmi a prací, vše doháním nejvíc po nocích a na to je klid našeho domu perfektní.“

Svůj čas si vyžádalo i zabydlování v novém prostoru. Sem se s rodiči stěhoval šestiletý synek Nicolas, dvouapůlletá Victorie Sofie je už místní rodačka.

„Původem jsme s manželem oba mimopražští, proto jsme hledali menší město blízko Prahy. Hledali jsme docela dlouho, až jsme objevili toto místo, které nám vyhovovalo lokalitou i možností stavby domu s rovnou střechou. Tady je povolují a je to docela výjimka.

Podkroví se skosenou střechou bývá sice útulné, já mám ale kolem sebe raději prostor a manžel také – měří skoro dva metry. Koupili jsme už hrubou stavbu, takže jsme měli ušetřeno dost prvotních starostí s úřady, a ještě jsme stihli několik dispozičních úprav podle našich představ, dokonce jsme i rozšiřovali základovou desku.“

Bylo jasno, že v patře budou místnosti na spaní a dole prostorný obývací pokoj s velkými okny a vstupem na zahradu, stejně jako z kuchyně s jídelním koutem. Celým přízemím prostupuje denní světlo a okna i dveře nabízejí příjemné výhledy do zeleně.

„Věříme, že na sousedícím poli vznikne lesopark, a ne nějaká výstavba betonové lobby, jak je v plánu současného zastupitelstva,“ dodává Markéta ke kouzlu místa, kde rodina ráda zapouští kořeny.

Klasické komplikace

„Neměli jsme firmu na klíč, jen stavební dozor, který najímal subdodavatele. Bohužel nás klasicky vypekl a manžel na dokončování stavby musel dohlížet sám. Po firmách zůstávaly nedodělky a chyby, třeba střechu, kterou zatékalo, jsme reklamovali už třikrát. Je ale pravda, že se nám tu líbí a bydlení se po třech letech v zásadě osvědčuje.

Od začátku bojuji s tím, abychom tu nehromadili věci – to nemám ráda. Svoje děti miluji, snažím se jim nekupovat každou nesmyslnou hračku, po které touží. I tak tu ale máme herničku,“ usmívá se Markéta s vědomím toho, jaké to je, mít – vysněné – dítě po čtyřicítce.

Jako by neměla Markéta hudby dost – zájem o dění v obci ji přivedl dokonce k myšlence kandidovat do zastupitelstva.

„Jsem hyperaktivní, nevydržela bych dlouho jen tak sedět doma. Jsem klasická pracující matka, přebíhám mezi dětmi a prací, vše doháním nejvíc po nocích a na to je klid našeho domu perfektní.“

Bílá je také barva

Střídmě zařízený elegantní interiér majitelům postupně ukazuje své přednosti a možnosti.

Během dostavby domu Markéta Muzikářová stačila ještě nechat provést výměnu klasických dveří za dvoukřídlé a prosklené, které přes pracovnu pouští západní světlo do sousedícího obýváku. Už tak velký prostor to ještě víc rozšířilo.

Kuchyň je vyrobena na míru. „Dlouho jsem ji vymýšlela a navštívila snad deset kuchyňských studií pro inspiraci. Dnes už bych to vymyslela zase jinak,“ usmívá se Markéta.

„Zvolili jsme tu hlavně bílou výmalbu i barvu nábytku. Minimalismus se nám jednak oběma líbí a jednak je to, popravdě, odraz i toho, že tu stále ještě nejsme úplně zařízení. Já si už začínám myslet, že bychom mohli do interiéru pustit nějakou výraznější barvu. A přidat více dekorací. Pořád ale bude platit, že se tu nechceme zarovnat předměty ani nábytkem.“

Zapojte se do naší přehlídky vánoční výzdoby oken

Máte na Vánoce hezky vyzdobená okna? Rádi byste ostatní inspirovali a třeba se i trochu pochlubili? Pošlete nám fotografii své vánoční okenní výzdoby a my z nejpovedenějších příspěvků vytvoříme přehlídku, na kterou se můžete těšit během svátků v rubrice Bydlení.

Své fotografie, třeba i s krátkým popisem či příběhem, posílejte do redakce na adresu bydleni@novinky.cz.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků