„Mám rodný Náchod moc rád. Kam jsem chodil do školy, chodí dnes moje děti. I když se to nabízelo, o stěhování do Prahy jsem nikdy neuvažoval,“ konstatuje mimo jiné scenárista a režisér kontroverzního filmu Bastardi z roku 2011.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

„Babiččiným údolím projdou v sezóně statisíce návštěvníků, ale že by tu měli velké možnosti najíst se z talíře, to ne. Tak vznikl můj nápad propojit vztah k místu i filmu a jídlu,“ usmívá se Tomáš Magnusek, když mě po návštěvě rodinného domku na předměstí nedalekého Náchodu zve nejen na prohlídku expozice o českém filmu (předměty věnovalo na osmdesát herců), ale i ke stolu v restauraci hotelu.

Radost ze štěstí

I když vesnický dům vypadá jako novostavba, jde také o rekonstrukci staršího stavení, kde je dost místa pro čtyřčlennou rodinu. Přestože stojí v zatáčce těsně u silnice, zahrada za domem i jeho dispoziční řešení dávají na auta, kterých tady ostatně tolik neprojede, zapomenout.

Navíc Magnuskovi často společně odjíždějí na „výlety“ do svého rodinného hotelu Viktorka, kde je v suterénu i bazén a z terasy u restaurace výhled rovnou na známé sousoší babičky s vnoučaty i psy.

Ještě nedávno spěl dům nad Babiččiným údolím ke zřícení, dnes je tam zřízený hotel s hereckým muzeem.

Ještě nedávno spěl dům nad Babiččiným údolím ke zřícení, dnes je tam zřízen hotel s hereckým muzeem.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

„Jestli se ptáte, čím jsem nejraději, tak tím, kdo je se svojí rodinou, s nejbližšími a s těmi, se kterými je mi dobře. Čtrnáct let se ženou Gábinou pracujeme a spousta lidí nám řeklo, že si polezeme na nervy. Není tomu tak a mám z toho radost. Jsem rád, že jsem šťastný. Syna jsem měl v jednadvaceti. Vůbec jsem toho stihl hodně. I po studiu speciální pedagogiky opustit školství.

Mám rád i ty chvíle, kdy tady sedíme s herci a dlouho do noci posloucháme jejich historky.“

Tomáš Magnusek je i zastupitelem města: „Starosta, který je ve funkci od roku 2010, město neuvěřitelně změnil k lepšímu a je mým dlouholetým kamarádem, tak jsem s ním do toho šel.“  Ve svých dvaadvaceti založil sociální službu, osobní asistenci Společné cesty, která ve městě tehdy chyběla a funguje pod jeho dohledem dodnes. A k tomu rekonstrukce dvou domů… Tedy ještě dopišme, že náš hostitel je i předsedou Obce spisovatelů. Od pětadvaceti!

Proměnou prošel i přízemní domek s obytným podkrovím a pohodlným posezením na terase nad zahradou.

Proměnou prošel i přízemní domek s obytným podkrovím a pohodlným posezením na terase nad zahradou.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

Výrazné barvy na stěnách jsou i v dětských pokojících.

Výrazné barvy na stěnách jsou i v dětských pokojících.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

Pod první střechou

V podkroví rodinného domku má každé z dětí svůj pokojík, třináctiletý Vojta modrý a osmiletá Terezka červený. Na druhé straně podkroví je ložnice rodičů a mezi pokoji nad schodištěm posezení, kde se všichni scházejí. I opakující se rodinné fotografie na stěnách naznačují, že tady jsou všichni rádi spolu. Ale čestné místo má i fotografie – dvojportrét našeho hostitele spolu s hercem Janem Třískou. Její neopakovatelnost hodnotu zvyšuje.

Památný dvojportrét s Janem Třískou má čestné místo.

Památný dvojportrét s Janem Třískou má čestné místo.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

Z prostorné ložnice v podkroví se rovnou vstupuje do koupelny.

Z prostorné ložnice v podkroví se rovnou vstupuje do koupelny.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

V přízemí je velký obývací pokoj s krbem, televizí i stolním fotbálkem. „Je to jeden z mých sportů, i když musím přiznat, že teď se snažím zhubnout i díky plavání, které mám rád,“ usmívá se Tomáš Magnusek. Nechybějí ani velká okna se vstupem do zahrady přes terasu. Opět je vše zařízeno pro společné chvíle. I s častými návštěvami. S bílými stěnami kontrastují i ty ve výrazných barvách. Jídelní kout v kuchyni je vyveden v zelené. Konzoli nad kuchyňským oknem zdobí zavěšené loutky Spejbla a Hurvínka – hravost nezapře ani, jak nám s úsměvem sama potvrdila, paní domu.

Velkorysý obývací pokoj v přízemí zdobí nejen krb.

Velkorysý obývací pokoj v přízemí zdobí nejen krb.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

Dobrý začátek

„Dům nad Ratibořicemi se už rozpadal, i když jsme úplně v centru Babiččina údolí. Mysleli jsme, že tu budeme s rodinkou bydlet, ale pak se ukázalo, že bude lepší na dluhy vydělávat, když i z těch pokojů uděláme hotelové, a zařídili jsme se tak, že sem dojíždíme. Autem je to pár minut.

Jídelní kout kontrastuje se zbývajícími bílými stěnami.

Jídelní kout kontrastuje se zbývajícími bílými stěnami.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

Světelné prvky ozvláštňují kuchyňskou část a napomáhají pohodě.

Světelné prvky ozvláštňují kuchyňskou část a napomáhají pohodě.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo

Dokola jsem ještě nedávno škrábal staré cihly a hodně jsme se synem makali i tady. Jednu chvíli tu firma bourala střechu, podlaha byla rozkopána a propadlo se schodiště. Takže jsem tu uprostřed stál opravdu jako ve slupce, dokola jen obvodové stěny. Dnes už ale fungujeme, ke spokojenosti hostů se rozjela i kuchyně a věřím, že tomu bude tak i nadále.“

V blízkosti pláště Rumburaka se nemusíte bát stolovat.

V blízkosti pláště Rumburaka se nemusíte bát stolovat.

FOTO: Zdeněk Smíšek, Právo