Článek
Markéta Keclíková vystudovala cizí jazyky, ale práce v kanceláři ji nelákala. Je kreativní, v dětství ráda malovala, tvořila. Cítila, že její cesta půjde tímto směrem.
„Babička pěstovala květiny, společně jsme je vázaly, aranžovaly. Floristika mě oslovila a já si ji vybrala,“ říká s úsměvem naše hostitelka.
Vášní celé rodiny je cestování do cizokrajných zemí. Poznáme to podle knih a milých drobností, vystavených na poličce.
Floristkou z praxe
První velké zkušenosti sbírala v Nizozemsku, kde s chutí absolvovala floristické kurzy, mnoho se naučila i v Čechách.
„Začínala jsem v květinářství u zkušené paní. To byla velká škola aranžování. Musíte hbitě a bez zaváhání před zákazníkem uvázat kytici. A najednou zjistíte, jak je to těžké. Praxe je dost odlišná od kurzů,“ vzpomíná na svoje začátky paní Markéta.
Markéta Keclíková svoje fl oristické zkušenosti sepsala do knihy Můj květinový ateliér.
Dnes vlastní květinový ateliér Rosmarino, pořádá kurzy a nabízí zakázkovou floristiku. Miluje svatby, které probíhají na podzim a v zimě, protože může kreativně vyzkoušet i jiné typy květin, propojit oslavu s ročním obdobím.
Jak správně aranžovat řezané květiny, popsala i v knize, která jí vyšla v nakladatelství Smart Press pod názvem Můj květinový ateliér. Představuje v ní rozmanité floristické techniky, pracovní potřeby, aranžovací nádoby. Radí, kde a jak květiny nakupovat, ošetřovat, kombinovat. Jednotlivé kapitoly jsou rozdělené podle ročního období. Dozvíme se o pravidlech i chybách, tuzemských květinách a doplňkové zeleni, kterou lze bez problému sehnat v domácích podmínkách.
Vytříbenost, vkus, smysl pro detail. Takový je interiér, který zdobí i originální lampy nad jídelním stolem.
Jednoduchý a praktický
Každý z členů domácnosti má soukromí, ale zároveň domek umí rodinu hezky stmelit, „držet pohromadě“. Další výhodou je, že se tu snadno uklízí a bydlení nezatěžuje energiemi, náročným provozem.
Stěny na chodbě a kolem schodiště dekorují oblíbené obrázky a výtvarníci.
„Dům jsme koupili jako novostavbu, má kolem 100 metrů čtverečních. Nadchla nás hlavně lokalita. Potřebovali jsme být v blízkosti města, ale zároveň jsme toužili po kousku přírody,“ vysvětluje Markéta.
Dříve bydleli s manželem v centru Prahy, ale s první dcerkou toužili po větším klidu a zeleni. A teď si ji užívají. Nedaleko je park Cibulka a na zahrádce, která volně navazuje na spodní patro, tráví většinu volného času.
V horním patře se nachází klidová zóna -ložnice. Věci se ukládají do samostatné šatny.
Architekt řadového domku využil přirozeného svahu a stavbu navrhl opravdu originálně. Horní patro je na úrovni ulice, spodní je zapuštěné, a tedy skryté cizím pohledům.
Dům připomíná z jedné strany bungalov, z druhé strany (pohled od zahrady a klidové části) zjistíme, že má vnitřní schodiště a je vlastně patrový.
Interiér žije příběhem
Čím se obklopujeme, mluví za nás… Některé interiéry jsou zařízené podle posledních trendů, ale jsou přitom studené a prázdné. O majitelích nic nevypovídají, nežijí vlastním životem.
V domě Markéty se nám ale moc líbí, protože tu dýchá hřejivá atmosféra. Fotky v rámečcích zdobí stěny a nám je jasná vášeň celé rodiny - cestování a poznávání nových kultur, přírody. Váží si společných zážitků, jedinečných chvil.
Markéta preferuje jednoduché a elegantní květinové aranžmá. Zbytečná zdobnost je jí cizí.
Také nás zaujal solitérní nábytek. Běžné vybavení umí Markéta ozvláštnit prvkem, který na sebe strhne pozornost. Ať už je to truhlice zakoupená v obchodě se starožitným nábytkem, bytelný policový systém v obývacím pokoji vyrobený na míru, lampy, nebo plastové barevné židle kolem kuchyňského stolu.
Dcerky sdílejí společný pokoj. Jsou si tak blíž, ale každá z nich má svůj vymezený prostor.
„Ty jsme koupili ve slevě, omlouvali se, že už nemají všechny v jedné barvě, ale to mi vůbec nevadilo. Právě naopak, líbí se mi ta hravost, barevnost,“ říká naše hostitelka.
Řadový dům má kolem 100 m2 a za vstupními dveřmi se nachází prostorná šatna a skříně na ukládání svrchního oblečení. Na předsíň plynule navazuje chodba, která vede do tří pokojů: ložnice, dětského pokoje (dcerky mají jeden společný) a šatny. „Skříně vůbec nemáme, věci ukládáme do samostatné místnosti, což nám vyhovuje,“ říká naše hostitelka. Horní patro lze považovat za klidovou zónu. Zde se spí, odpočívá při četní knih, děti si tu hrají.
Postele jsou vyrobené na míru. Praktický je úložný prostor, kam se vejde spousta hraček, stavebnic a her.
Veškerý rodinný život se odehrává v přízemí, v otevřeném prostoru s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem.
„Spodní obytná část má díky velkému prosklení na zahradu dostatek světla, čerstvého vzduchu. Přitom je tu v létě příjemný chládek,“ vysvětluje Markéta.
Koupelna je řešena v nadčasové bílé barvě v kombinaci s dřevem. Příjemný je přísun denního světla a vzduchu.
Zahrada na odpočinek
Zahrada s relaxační terasou dovolí rodině odpočívat. Je koncipovaná jako bezúdržbová, zdobí ji zajímavé traviny, voňavé trvalky, jezírko a volná travnatá plocha. V sousedství je hodně mladých rodin, a tak je veselo, protože děti „putují“ a hrají si všude, zatímco dospělí večer grilují a užívají léta.
„Zahrada není ani užitková, ani vyloženě okrasná. Preferuji volnost a prostor, proto máme i nízké ploty,“ říká floristka Markéta.
