Hlavní obsah

Jak bydlí architekt Michal Krištof ve dvoupokojovém bytě

Právo, Zdeněk Smíšek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdyby byl Michal Krištof zpěvák, byl by vycházející hvězdou. Ale protože je, rodák z malé slovenské vesnice u Martina, v Brně vystudovaný architekt, tvoří spolu se svým kolegou Ondřejem Chybíkem z jejich společného ateliéru úspěšnou dvojici, která je příslibem nejen pro československou architekturu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Obývací pokoj je hlavně bílá knihovna a pak co nejvíce volného prostoru.

Článek

I díky tomu, že mají mezinárodní zkušenosti – Ondřej studoval také na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku a Michal stážoval v renomované kanceláři Bjarke Ingels Group v dánské Kodani.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Michal Krištof

Vlastní kancelář si založili už v roce 2010 a dnes se mohou prezentovat například i realizací českého pavilonu na loňském Expu v Miláně.

Foto: Jan Handrejch

Pavilon na světové výstavě v Miláně postavený podle projektu kanceláře Chybik+Kristof.

Bydlení na přespání

„Můj pracovní den mívá většinou dvanáct hodin, takže když přijdu domů v sedm večer, už pracovní telefony ani neberu (pokud nevolá někdo opravdu důležitý) a práci nechávám za dveřmi,“ přiznává náš hostitel ve dvoupokojovém bytě v bloku domů z šedesátých let minulého století blízko brněnského centra.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Pracovní stůl s počítačem také nezabírá příliš místa.

„Zatím si vůbec nedovedu představit, že bych se měl ještě starat o vlastní dům. I tento byt zrekonstruovala a zařídila moje žena – také architektka – ještě než jsme spolu začali chodit,“ pochvaluje si společný vkus a soulad.

„Ženatý jsem s Aničkou pět týdnů, ale vyšlo nám to tak, že se za pár měsíců naše rodina rozroste o miminko.“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Kulatý konferenční stolek kontrastuje s policovou stěnou.

Se spolužákem a kamarádem Ondřejem, který je rodákem z Brna, se už na škole shodli, že studium architektury je pro ně „povinnou platformou“, kterou je třeba splnit k tomu, co chtějí dělat.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Minimalistická je i kuchyňská linka bez zbytečných ozdob a doplňků.

„Už na škole jsme oba byli tzv. extrémisti. Na nic jsme nečekali a hodně soutěžili. Připravovali jsme se na to, abychom po jejím absolvování měli práci,“ usmívá se Michal při glosování jejich dosavadní kariéry. Vlastní kancelář zakládali dříve, než dostali diplomy.

Pod Tatrami se neblýská

Ve světlém – téměř celý v bílém – a příjemném, ale malém bytě je problém i to, kam odkládat po tréninku několikery kopačky (k fotbalu se po letech náš hostitel opět vrátil a pravidelně hájí barvy klubu Slatina-Brno), natož pak kočárek, který už brzy bude rodinka potřebovat.

Sportu a přírodě se Michal Krištof opravdu nevyhýbá a hlídá si, aby se každý rok dostal alespoň na jednu túru do Tater, na Rysy… „Tam si vždycky vyčistím hlavu.“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Obývací pokoj je propojen s kuchyní, také světlou a příjemně prosluněnou.

Minimalisticky zařízená kuchyňská linka vše zakrývá dvířky a vejde se před ni i malý jídelní stůl. V rohu je jeden ze dvou pracovních stolů, druhý je ve zbývající místnosti – ložnici.

„Jednou se budeme muset přestěhovat – a třeba to bude i ten dům se zahradou,“ připouští rodák z Kláštora pod Znievom, malého městečka mezi Žilinou a Banskou Bystricí.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Celkovou rekonstrukcí prošla také koupelna.

„Takříkajíc světoběžníkem jsem opravdu jen poslední roky. Ale k tomu, jak jsem se dostal k architektuře, žádný úžasný příběh nemám. V dětství mě zajímalo vše a nic, takže cesta vedla do Martina na gymnázium a potom na brněnskou architekturu, protože architektura je multioborová disciplína. Je spojením technických i humanitních oborů vyžadujících kontakt s lidmi. To vše mě baví a mám to rád.“

Brnocentrismus a pohoda

„Líbí se mi, jak Anička byt zařídila – je to jemné a decentní. Osobně se k návrhům interiérů moc nedostanu, v kanceláři více pracujeme na velkých projektech. Podobně, jako je tomu nyní v Praze, kde je naše kancelář (Chybik+Kristof architects & urban designers) spoluautorem nové rezidenční čtvrti Waltrovka.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Druhý pracovní stůl je v rohu ložnice.

S kolegou se snažíme v naší kanceláři uplatňovat to, co jsme se naučili v zahraničí. Princip procesu navrhování je všude stejný. Na české prostředí jsme už větší kancelář s více než dvacítkou spolupracovníků. Individuální výstavbě rodinných domů se příliš nevěnujeme, ale je pravda, že zrovna teď pracujeme na realizaci rodinné vily v Bratislavě za milión eur.

Jde o exponovanou parcelu v širším centru, navíc ve složitém terénu s domy v sousedství, takže se tam snažíme vymyslet dům s velkorysým vnitřním prostorem a zákoutími poskytujícími maximální soukromí. Se standardem, který klient vyžaduje, se pak není co divit, že je to tak drahé.“

Společné hranice

Nad přesnou podobou budoucího bydlení pro vlastní rodinu Michal Krištof zatím opravdu neuvažuje, ale jeho hranice zná:

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

„Uvidíme, ale určitě bychom domov už tvořili spolu. I když je pravda, že lépe se pracuje pro cizího klienta než pro sebe. Možná bych raději koupil a zrekonstruoval byt, než si pro sebe stavěl dům. Z dětství vím, kolik je kolem domu a se zahradou nekončící práce. Možná by pro nás byla ideální nějaká řadovka s malou zahrádkou. Teď nám vyhovuje dostupnost centra města s divadly, restauracemi, kamarády. Ani nemám auto a všude chodím vlastně pěšky. I do kanceláře to mám kousek od tohoto bytu. Brno je pro bydlení a rodinný život super místo, žije se nám tu dobře a bude tomu tak, i když se rozrosteme. Zároveň je to i logisticky dobré místo pro firmu, člověk to má blízko do Vídně, Bratislavy, Prahy, Ostravy… Funguje to přes rodinu i byznys.“

Reklama

Výběr článků

Načítám