Šikovný byt má nejen prostornou předsíň (takové parkoviště pro kočárek) a koupelnu s oknem, ale i velký balkón, kde se pohodlně sedí u stolu pro více pohodářů.

Do ložnice se vejde postýlka a příjemný obývací pokoj je propojený s kuchyní a koutem na jídelní stůl.

Zpěvák, skladatel a hráč na více nástrojů Voxel s rodinou

Zpěvák a skladatel Voxel s rodinou

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Třetí místnost si tak Voxel mohl v pohodě zařídit jako hudební zkušebnu.

„Ale napřed jsem obešel sousedy a zeptal se, kdy bývají v práci, a kdy bych je tak nejméně rušil. Zatím si nikdo nestěžoval.“

Strunné nástroje (včetně uzbeckého taru), klávesy, ale i elektronický bubínek či tibetská miska jsou tu rozmístěny podél všech stěn.

Příjemná odpovědnost

„Za takzvaného profesionálního hudebníka se pořád nepovažuji a myslím, že to u nás o tom ani není. Taky podle toho, co si pod tím člověk představuje. Muzikou se teď živím, ale důležitější měřítko pro mne je určitá opravdovost, při které ani tak nejde o to, kdo jaký má rozsah, ale co předá a jakou dává energii. Já to mám přes ty energie,“ usmívá se Voxel, který se svou partnerkou rád jezdí na různé kurzy, kde si například dokazují, že přejít bosou nohou žárem je možné.

Nad jídelním stolem má Voxel zarámovaný originál obrázku z nové desky.

Nad jídelním stolem má Voxel zarámovaný originál obrázku z nové desky.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

A módní škatulku „sluníčkář“ nepovažuje za špatnou nálepku. Problémy se snaží ze svého života programově a soustředěně odbourávat. Zjevně se mu to s partnerkou daří.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Mám to v sobě tak nastavené, že když mě za půl roku přestane bavit živit se muzikou a usilovat o nějakou popularitu, tak nebudu mít problém s tím přestat. Na pódiu sice působím jako extrovert, který se snaží komunikovat s publikem, ale v reálu mám rád spíše klid. Potřebuji mít v obou polohách vyrovnanost – jin a jang. Potřebuji si tzv. v sobě uklidit a být v klidu s rodinou. Děcko je odpovědnost, ale příjemná. A je to pro mne všechno nové, tak si to užívám.“

Motýlí terapie

Voxel si nejen píše hudbu ke svým písničkám, ale poslední dobou sám i vystupuje na pódiu. Za podpory technického vybavení, kterým se umí doprovázet jako několika hudebními nástroji najednou.

„Když se nám něco líbí, tak to sem mrskneme – nesourodě, ale každá věc nám něco připomíná, je s něčím spojená.“

„Když se nám něco líbí, tak to sem mrskneme – nesourodě, ale každá věc nám něco připomíná, je s něčím spojená.“

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Baví mě jít různými cestičkami i kontakt s publikem. Zjistil jsem, že můžu být na pódiu sám i před tisícovkami posluchačů na festivalech. Inspirací při mé muzice jsou mi, jak říkám, vyletnění borci s kytarou. Kloubím více věcí dohromady,“ pochvaluje si v době, kdy je v prodeji jeho novinka Motýlí efekt.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Kromě zpívání bych jednou chtěl být i terapeutem a věnovat se metodě RUŠ, kterou praktikujeme s mojí ženou Maruškou. Máme vyzkoušené, že člověk si užije nějaký týdenní kurz, kde je mezi podobně smýšlejícími lidmi, ale pak se vrátí do reality…

Tak jsem hledal něco, co by právě toto vyrušilo, a seznámil jsem se se vzpomínanou metodou, kterou vymyslel Karel Nejedlý. Nadchla mě efektivitou a silou. Terapie metodou RUŠ může odstranit řadu bloků, třeba z dětství. Člověka pak nejitří a neštve spousta věcí. Je jich čím dál méně a vnitřní klid se dostaví. Vidím to sám na sobě.“

Zkušebnu – jeden ze tří pokojů – zdobí i mapa republiky, na které přibývají špendlíky ukazující místa koncertování.

Zkušebnu – jeden ze tří pokojů – zdobí i mapa republiky, na které přibývají špendlíky ukazující místa koncertování.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Zeměloď a malý sen

Žádné barevné experimenty v interiéru mladé rodinky k vidění nejsou. Bílé stěny v pokojích zdobí jen několik předmětů a dekorací. Ale ke každé mají vztah a nějakou vzpomínku.

Nejvýraznější je rodinný fotoobraz, který si VOXEL (umělecké jméno vytvořené sloučením latinského výrazu pro hlas s názvem hlásky počátečního písmena zpěvákova příjmení) na počítači sestavil sám.

Hlavně bílé je i společné spaní.

Hlavně bílé je i společné spaní.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Místnost zkušebny je pro mne zásadní. Když už jsem muziku pojal jako moji práci, není možné si jen tak někdy někde zabrnkat. Jsme tady rádi a je to pro nás teď super. Prvně jsme ve svém. Byl jsem takový kočovník a doma můžu mít téměř všude,“ konstatuje rodák z Kopřivnice, který maturoval na gymplu v Příboru, vysokou školu opustil těsně před státnicemi v Plzni (hudební věda na pedagogické fakultě) a svoji první desku natáčel v Liberci.

„Žena je z nedalekého Dubu nad Moravou. Olomouc jsme si vybrali, protože ji máme rádi a také jsme tu měli první rande. Představa o bydlení v domku, v přírodě by se nám ale také jednou líbila. Nejsem typ, který by plánoval, co bude za rok, za deset let. Vím, že nějaké přemítání o tom, co by se mohlo stát, člověku nic šťastného nepřinese. Ale takový malý sen by to mohl být.

Terasa je příjemným bonusem bytu. „Je odsud kousek do centra i do přírody.“

Terasa je příjemným bonusem bytu. „Je odsud kousek do centra i do přírody.“

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Taky se nám strašně líbí bydlení podle projektu Zeměloď. Jde o soběstačné domy, které si spravuje komunita lidí – vzájemně si pomáhají i stavět a domy mají malou energetickou náročnost a jsou doslova zapuštěné do terénu, do přírody. Hodně je propaguje i herec Jarda Dušek, se kterým jsem se seznámil právě na jednom z kurzů.“