„Je pravda, že když se vracíme domů autem a starší (čtyřletá) dcera vidí uprostřed lesů Kašperk, tak hlásí: támhle je náš hrad... Na princezny si ale hraje jen jako každá holčička v jejím věku,“ usmívá se náš hostitel, který v Praze bydlel a vystudoval na Univerzitě Karlově historii.

Že je kastelánem na hradě, který nechal vystavět sám Karel IV., je jen shoda okolností. V každém případě se tu Zdeněk Svoboda cítí lépe než někde ve vědecké knihovně.

Kastelán Zdeněk Svoboda

Kastelán Zdeněk Svoboda

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Dokonce je dnes, po prvním volebním období, i radním v podhradí, v neméně historickém a romantickém městečku Kašperské Hory, které hrad od roku 1994 vlastní a provozuje.

Odměna za cestu od parkoviště stojí za to. K hradu se vážou drsné pověsti o jeho strašidelnosti sahající až do německé kultury.

Odměna za cestu od parkoviště stojí za to. K hradu se vážou drsné pověsti o jeho strašidelnosti sahající až do německé kultury.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Byt z osmdesátých let

Přestože si Svobodovi nyní zařizují byt i v metropoli, v kamenném hradu – zřícenině – tráví osmdesát procent z roku. „Žena je na mateřské a pochází z Prahy. Ale seznámili jsme se v Irsku.

Kuchyňské police jsou nápadem současného kastelána – korespondují s klenbou.

Kuchyňské police jsou nápadem současného kastelána – korespondují s klenbou.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Služební byt pro kastelána byl dostavěn na konci osmdesátých let – prostorově poměrně velkoryse. Záchod a koupelna odpovídají době svého vzniku a zřejmě nás čeká rekonstrukce vodovodních trubek. Jinak je tady kotel na dřevo, které se zplynuje, a ústřední topení vytápí nejen tento byt, ale i kancelář a zavlažuje i expoziční prostory v této budově, takže tam může být i nějaký nábytek.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Tudíž udržet teplo v bytě, v části bývalého purkrabství, není až takový problém. Navíc za patnáct let, kdy tu působím, pozoruji, jak jsou zimy mírnější a mírnější i tady a na Šumavě vůbec. Někdy je tak málo sněhu, že není ani na běžky.“

Hradní kuchyně s jídelnou opravdu není černá.

Hradní kuchyně s jídelnou opravdu není černá.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Na zařizování vlastního interiéru se manželé shodli snadno. „Nemáme nějak vyhraněný vkus. Rozhodně jsme se tu ale nesnažili mít třeba louče nebo rytířské brnění… Hlavně nám šlo o to instalovat myčku nádobí. Náš byt je vlastně starý kamenný barák. Historicky je to přestavěná budova purkrabství, které bylo přistavěno k hradnímu paláci – nejstarší části hradu.“

Na kameni kámen

Zdeněk Svoboda získal první zkušenosti kastelána při ročním působení na Švihově.

I obývací pokoj je na hradě místem pro hry s dětmi.

I obývací pokoj je na hradě místem pro hry s dětmi.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Práce kastelána není o tom, že dobře umíte historická data. Je to hlavně o organizování věcí – údržbě, opravách, návštěvnickém provozu... Člověk, který dělá kastelána, by měl mít hlavně vizi a představu o tom, co s objektem bude. Tady jsme koncepci obnovy už v podstatě naplnili a teď si zase musíme říci, co dál.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Víme, jak a pro koho chceme fungovat. Náš návštěvník by měl být poučen, měl by se umět podívat a umět si vše představit. Jak říkám – tři pé. To mě napadlo, když jsem psal průvodcovský text.

Nechci, aby hrad byl jen nějaký skanzen, po kterém provádí člověk a suše návštěvníkům říká, kde co bylo. I proto se u nás v sezóně průvodci střídají po čtrnácti dnech, aby ani oni nepodlehli stereotypu. Mimochodem, i ti tady v sezóně bydlí – v dolní části hradu. V nízké věži s ochozem, na kterém se dá za teplých nocí přespávat. Myslím si, že pro někoho může být návštěva na první pohled strohého hradu zajímavější než prohlídka nějakého zařízeného zámku.

Stěny ložnic dětí i rodičů jsou obloženy dřevem.

Stěny ložnic dětí i rodičů jsou obloženy dřevem.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Když se tedy umíte podívat. A jste-li vnímavý, můžete mít i pocit, že jste něco objevil. Pravda, někdo si může říci: ,Hromada kamení a ještě za to mám platit?‘ Nebo obráceně – může tady objevit pozůstatek života i stavebního vývoje. Když jsme u toho, tak nejlépe drží pohromadě to zdivo, které se postavilo za Karla IV., a nejvíce chátrají ty nejnovější části, třeba i ty už renovované.“

Ochota k představivosti

Podle kastelána není návštěva Kašperku to samé, jako stát před obrazem, o kterém ještě někdo řekne, co na něm je. I proto tu nově návštěvníkům nabízejí animovanou videoprojekci o životě na hradě až na závěr prohlídky. Jen jako doplněk vlastních vjemů.

Když je dobrá viditelnost, dohlédnete až do Bavorska.

Když je dobrá viditelnost, dohlédnete až do Bavorska.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Hrad má prostě svoji atmosféru sám o sobě. V létě se tu navíc hraje divadlo a probíhají různé doprovodné programy. „Vše je to otázka přístupu a toho, co jste ochotni vidět. Já si myslím, že na všem je něco zajímavého. Třeba tak, jak psal o zdánlivě obyčejných věcech Bohumil Hrabal.“

Asi tedy nepřekvapí, že Zdeněk Svoboda svoji práci považuje za pestrou a kreativní. „Vidíte výsledky a mám pocit, že má smysl. A taky tu mám kolem sebe mladé lidi. Ale před lety jsem si opravdu nikdy nemyslel, že bych chtěl být kastelánem. Mít vystudovanou historii je výhoda v tom, že mohu kontrolovat průvodce a občas se jich zeptat, odkud mají tu informaci, kterou říkají lidem.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Jsme místem, které je turistickým cílem, ke kterému se musí z parkoviště dojít. Když už sem někdo zamíří, tak se i zdrží a využije třeba i našeho občerstvení.“

Pro dětské návštěvníky bývají atrakcí i ovce, které se pod hradbami starají o sekání trávy v nepřístupném terénu. Vítejte s představivostí ve středověku!