Hlavní obsah

Rockový kytarista a zpěvák Daniel Krob bydlí stylově pod pražským Petřínem

Právo, Zdeněk Smíšek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bydlet mezi pražským Petřínem a Kampou má jistě své kouzlo. Přestože rockový kytarista, skladatel i zpěvák Daniel Krob nebydlí přímo na některé z pražských turistických tepen, cestou domů často odpovídá na otázku, kdeže je vlastně ta pomalovaná Lennonova zeď.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Z bytu s vysokými stropy je výhled na malostranské střechy.

Článek

Rodák z Karlových Varů se ke své ženě Monice přestěhoval už před několika roky. Po letech koncertování s různými rockovými (např. Kreyson a Arakain), ale i folkovými uskupeními, doma kytaru na hřebíček rozhodně nepověsil.

Naopak. Nedávno vydal další sólové album, tentokrát vlastních instrumentálních skladeb, které hraje na klasický nástroj s nylonovými strunami – Magická kytara. Album mu kousek od bytu (v nádherném prostředí Michnova paláce, stavbě ze 16. století, v areálu Tyršova domu) pokřtili vodou z kašny i Radim Hladík a Štěpán Rak.

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

Šikovné a hravé prsty

Daniel své první skladby složil už ve třinácti letech, což jeho fanouškové dobře vědí. Ve Varech absolvoval lidovou školu umění a od té doby rozvíjí svůj talent. Šikovnost a hbitost jeho prstů mimo jiné dokládá i koníček, ke kterému se po letech vrátil – je nadšeným leteckým modelářem. Dílnu ale v bytě nemá, protože staví i třímetrová letadla.

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

V dlouhé předsíni je místo na několik prací objednaných u uměleckého kováře.

„Pořezal jsem se mockrát. Musím dávat pozor. Modelařil jsem už jako dítě a procvičoval se na malých modelech. Ale technika se posunula tak daleko, že je to dnes opravdu radost! Motory mají obsah sto padesát kubíků, veliké vrtule...”

„Na letiště jezdím autem s vozíkem. Taky si často spálím obličej, když dvě hodiny koukám do slunce a ani si to neuvědomuji,“ usmívá se hravý kytarista.

Daniel Krob ctí i zručnost a řemesla druhých, což se promítá i do osobitě zařízeného bytu v historickém domě.

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

Tóny hnědé dotvářejí spolu s nábytkem z masivu a obrazy pohodovou atmosféru.

 Kov, dřevo a barvy

„Monika si našla na internetu práce uměleckého kováře, které se jí líbily, oslovila ho a on přijel. Prohlédl si to tady, ofotil a proměřil a pak pro nás dělal věci opravdu na míru. Žena už tady bydlí pětadvacet let a já jsem se sem s dovolením přiženil.”

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

Pracovní a tvůrčí zákoutí našlo místo u okna v ložnici.

„Pravda, tenkrát ty byty a domy nevypadaly tak dobře jako teď, a to pořád ještě v bytě měníme věci, které tu zůstaly z padesátých, šedesátých let. Rozvody plynu nejsou zasekány… Jsou tu ale původní zárubně a dveře!”

„A vysoké stropy umožňují různé podhledy a úložné prostory navíc, které tady jinak chybí. Takže třeba i pračku máme v kuchyni.“ S původními parketami hezky korespondují kousky nábytku z masivního dřeva, zakoupené v Praze, ale i dovezené z Asie.

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

V dlouhé předsíni je místo na několik prací objednaných u uměleckého kováře.

S jejich pravými úhly se doplňují starožitné solitéry a pracovní stůl s ratanovým křesílkem. Místnosti třípokojového bytu jsou tak veliké, že není problém, aby například v rohu ložnice byl ještě i zmíněný pracovní kout a stojan na kytary.

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

V dlouhé předsíni je místo na několik prací objednaných u uměleckého kováře.

Nejen v kuchyni jsou nepřehlédnutelné oblíbené kousky pestré keramiky importované z Latinské Ameriky. Pro změnu zakoupené ve specializované prodejně na Žižkově. Vztah ke Starému Městu zase dokreslují motivy obrazů téměř na všech stěnách.

Harmonie bez násilí

„V Praze jsem pomalu dvacet let a na této adrese devátý rok. Už jsem si zvykl. I když třeba v Plzni stačilo zajít do centra a vždy jste tam někoho potkal. Dneska už to tam také tak není.”

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

Velká kuchyně umožňuje pohodové a téměř letně-podzimní posezení u stolu.

”Žije se spíš v nových nákupních centrech na okraji a to není úplně můj šálek kávy, já raději pivo v centru,“ směje se Daniel při vzpomínce na svá rocková působiště. „Hodně kamarádů se také odstěhovalo. Já jsem tam tenkrát obýval byteček čtvrté kategorie, který jsem dostal od národního výboru s tím, že si ho mám sám zrekonstruovat, jak se to tenkrát dělávalo. Ale měl jsem to tam také rád.“

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

Z nepoužívaných dveří v ložnici se stala knihovna.

Při zjevné pohodě domova našich hostitelů nešlo nevzpomenout – i v souvislosti s nedávno vydanou deskou – že Monika Krobová Hášová je advokátkou a její práce ji často svede dohromady i se ženami snažícími se čelit domácímu násilí.

Spolupracuje tak s nadací proFem. „Rozhodl jsem se, že některé své skladby dám nadaci k dispozici ve formě hudebních podkladů k jejich osvětovým videoklipům.“

Foto: VÁCLAV JIRSA, Právo

Pestré barvy mají zelenou hlavně v kuchyni.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám