Pro takto sestavenou rodinu není jednoduché se vměstnat do malého panelákového bytu 3+1. Navíc většina zařízení pamatuje stěhování před třiceti lety. Nejvyšší čas na změnu!

Tolerovali především "slabé"

Tolerantní rodina myslí v první řadě na ty "slabé". Proto mají Kačenka a babička každá vlastní pokoj. Společně všichni užívají kuchyň a obývací pokoj, mezi nimiž zmizela větší část příčky. Manželé Luděk a Naďa musí každý večer rozložit pohovku, aby se mohli vyspat. Spali tedy na rozkládacím gauči bez pohodlí a soukromí.

FOTO: Daniel Šperl a časopis PANEL PLUS

Klasickému 3+kk v pražských Stodůlkách chyběla ložnice rodičů. Architekti se rozhodli bez půdorysného zvětšení bytu, které samozřejmě nebylo možné, zvýšit kategorii bytu na 4+kk.

Cílem bylo splnit všechny sny

Nešlo hýbat s jádrem, kde bylo jediné možné připojení na vodu, kanalizaci a odtah digestoře, a pochopitelně počtem oken. Paní domu si přála především nový design kuchyňské linky, ale ukázalo se, že jídelní kout nestačí, ze sedačky není vidět na televizi a polovina osazenstva bytu nemá kde spát.

V podstatě se udělala rekonstrukce bytu o velikosti 31 m2 s cílem splnit všechny sny a přidat třešinku na dortu – design nové ložnice.

FOTO: Daniel Šperl a časopis PANEL PLUS

Vyrovnání podlahy

Jenže zatímco nábytek lze relativně snadno vyměnit, kvalitu bydlení určuje především dispozice. Tu bylo nutné změnit. Proto nechali autoři proměny nejprve odstranit zbytky původní příčky mezi kuchyní a obývákem. To si samozřejmě vyžádalo vyrovnání podlahy, pak přišla protihluková podložka a na ni luxusní dřevěná podlaha od firmy Quick-Step dokončená kartáčováním a katrováním.

To znamená, že hlubší zářezy vznikají pomocí dřevoobráběcího nástroje (rámové pily neboli katru) a narušují kolmo strukturu dřeva. Povrch je pak nejen na dotyk, ale i opticky hrubší, působí někdy až rustikálním vzhledem. Podlaha byla dokončena olejovou úpravou.

Zázrak "nafouknutí"

Nová kuchyň má pracovní desku s dekorem betonu. Ložnici představuje velké pódium vyrobené na míru. Skleněné dveře posuvné po zdi propouštějí dostatek světla. Do prostoru původní kuchyně a obývacího pokoje se vešla kuchyň, jídelna a obývací pokoj, ale také ložnice s plnohodnotným spaním pro dva.

„Předtím bylo zbytečně mnoho místa věnováno komunikačním zónám," vysvětluje zázrak nafouknutí místnosti architektka Karolína Reslerová.

FOTO: Daniel Šperl a časopis PANEL PLUS

Moderní design s použitím přírodních materiálů

„Všechny původní příčky šly pryč. K jednomu oknu jsme přesunuli ložničku, druhé s výstupem na lodžii jsme nechali obýváku s novou kuchyní. Mladé rodině jsme dopřáli moderní design s použitím přírodních materiálů.

Průhlednou polopříčku, která dosvětluje kuchyň, jsme vyrobili z polykarbonátu se zatavenými stébly bambusu. Prosvětlení tohoto materiálu skrytými LED pásky vytváří fantastický efekt. Jídelna má čtyři pohodlná místa, zavěšenou komodu na potřeby pro servírování i vlastní atmosféru s obrazem. Celý prostor je bohatě osvětlený bodovkami," vysvětluje Ing. arch. Petr Záluský.

Principy feng-shui

„Obývák jsme vymezili vlnou ze sádrokartonu. Přináší tolik potřebnou křivku do přísně ortogonálních tvarů panelákové dispozice, elegantně odděluje ložničku a ve své hmotě nenápadně schová veškerou kabeláž i příslušenství k televizi.

Béžovou, smetanovou a zelenou doplňuje barva dřeva knihovny na míru za bílou sedačkou. Navrhli jsme ji z latí, do kterých můžete libovolně zasouvat police podle potřeby a vkusu.

FOTO: Daniel Šperl a časopis PANEL PLUS

Nechali jsme se vést principy feng-shui a podpořili kreativitu, která do této části místnosti bezesporu patří. Konferenční stolek má také organický tvar. Nejenže se hodí k tvaru vlny a struktuře dřeva, navíc je v omezeném prostoru daleko praktičtější než obvyklý obdélník," odpovídá na naše zvědavé otázky Reslerová.

Využili hojně bílou barvu

Zkušení architekti se snažili prostor co nejvíce opticky zvětšit, přece jen 31 m2, které měli k dispozici, není žádná velká plocha.

Využili proto hojně bílou barvu, v případě kuchyňských dvířek v lesku (z nich "vyrobili" i zavěšený příborník na zdi). Bílý je i stůl a židle. Po přestavbě pohovka slouží jen pro odpočinek, předtím nahrazovala i postel.

Prosvětlený bambus pro intimní osvětlení

Vrcholem celého návrhu je určitě zenová ložnice. Symboly klidu a míru, jednoduché tvary, minimum materiálů, černobílá kresba na stěně s párem koní, prosvětlený bambus pro intimní osvětlení.

Pořádné matrace leží na roštu dřevěného pódia, které se zvedá z podlahy jako Fénix.

FOTO: Daniel Šperl a časopis PANEL PLUS

Nejlepší dárek k narozeninám

Reakce celé rodiny, vnučkou a babičkou počínaje a rodiči konče, byla jednoznačně pozitivní. Pro paní Naďu to byl ten nejlepší dárek k narozeninám, které v den předání slavila.

Dokonce i čtyřletá dcera byla nadšená z myčky, slovy obdivu nešetřila ani babička, po třicet let staré kuchyňské lince se jí opravdu nestýskalo. Rodina má teď důstojné místo jak ke stolování, tak dostatečně velký prostor na vaření.

Barvy a tvary vytvářejí harmonii

Většina z nás prostě nedosáhne na všechny své sny, ale kvalitní spánek, hudba, barvy a tvary vytvářejí harmonii, ve které se zkrátka lépe žije a pak nám zbývá energie na hezké společné chvilky bez stresu a napětí, které se stávají pilířem našeho každodenního života.

Ing. arch. Karolína Reslerová
Gymnázium Ohradní Praha 1990–1994. FA ČVUT Praha 1994–2002 Ve Free architects pracuje od roku 2007.
Můj styl je Wabi Sabi. Umělci, architekti a designéři si zachovávají kreativitu a aktivní myšlení paradoxně připisované dětem, mají ale životy normálních dospělých lidí se všemi materiálními aspekty. Je to velká služba a odpovědná práce: kultivovat města, domy, interiéry a přinášet do každodenního života krásu.
Ing. arch. Petr Záluský
SPŠ stavební Josefa Gočára Praha 1989–1993. FA ČVUT Praha 1993–2001. Autorizace ČKA 03 279 Praha 2005. Ve Free architects pracuje od roku 2007.
Můj styl je Wabi Sabi. Budoucnost se snažím tvořit denně formou určité vize. Není lehké ji předat dalším lidem v ateliéru. Někdy narážím i tam, kde bych to nečekal. Obecně si myslím, že budeme mít větší vliv na dění kolem nás, a tudíž i větší odpovědnost. Možná budeme měnit formu, ale budeme to stále my.