Dům z modulů podle architekta Čestmíra Hufa

„Prostředí na mne opravdu působilo. Prarodiče žili v domečku vystavěném v odkazu Baťových domků z třicátých let. Už tenkrát se vlastně pracovalo s moduly a typizovanými prvky. Skelety měly své poměry mezi délkou, šířkou a výškou. Však také Zlín navštívil i Le Corbusier, který již tehdy pracoval s myšlenkou moduloru neboli modulu.

Pak jsem se k tématu dostal na vysoké škole, kterou jsem v devadesátých letech studoval v Brně. A víme, jaká to byla doba. Movitější lidé si nechávali stavět pseudobarokní vily v satelitech, kde každý dům vypadal jinak. Měl jsem štěstí, že v našem ateliéru nás tou dobou vedli k čistým liniím s tím, že stavět je třeba ekonomicky a s ohledem na energetickou náročnost. Čas tomu dal za pravdu,“ konstatuje sedmatřicetiletý architekt.

„Umíme za pár týdnů postavit rodinný dům z modulů podle představ klienta. Při spolupráci mu můžeme téměř ve všem vyhovět, protože moduly lze libovolně spojovat i stavět na patra. Je to hodně flexibilní, variabilní – tedy variohouses. I proto je mezi našimi zákazníky hodně mladých, kteří nemají peníze nazbyt. Ale už vědí, že by jednou chtěli bydlet v hezkém domě, jenže zatím mají tak na jeho jednu třetinu. Jsou sami dva a menší bydlení jim stačí. My jim ho postavíme a po čase není problém přistavět další, třeba dětský, pokoj. Nebo garáž.“

Z venku vypadají domy, postavené touto technologií, jako by byly z cihel. Moduly se stavějí na základovou desku a další výhodou je, že z výroby se na stavbu dovážejí už se zabudovanými rozvody, instalacemi a třeba i zařízenými koupelnami, takže sestavování domu je opravdu rychlé.

„Ze začátku jsme se museli materiálově vyrovnat například s tím, aby podlahy při převozu a usazování nepraskaly. Jde celkově o velmi moderní technologie, ale jsme schopni postavit i tradiční dům se sedlovou střechou, který zapadá do venkovské zástavby. Stejně jako funkcionalistickou vilku s terasami.“

Výhodou takové stavby je, že klient se v podstatě může nastěhovat ještě ten samý den, kdy mu bude dům dovezen.

Dodání komplet zařízeného domu nabízí, vedle nepopiratelných výhod, otázku, zda se tak investoři vlastně nepřipraví o tu nejzábavnější a nejkreativnější část osobního vkladu, pro kterou se mnozí do individuální výstavby pouští?

„Právě naopak, o tuto část je rozhodně nepřipravíme. S klienty spolupracujeme od počátku a řeší se vše jako na zděném domě. Třeba při vzpomínaném plánovaném rozšíření domu je nutné od začátku vědět, která stěna se odstraní, aby se mohl přidat další modul. Styl dovybavení interiéru se samozřejmě také konzultuje s majitelem," vysvětluje mladý architekt.

"Ukazuje se nám, že takový způsob stavění vyhovuje nakonec i starším lidem v důchodovém věku: Zůstali žít sami ve velkém domě, děti odešly a utáhnout velký dům dost dobře nejde. Tak si nechají postavit nové bydlení, třeba na osmdesáti metrech čtverečních s terasou," pokračuje.

"Při modulovém systému výstavby starosti se zedníky, obkladači, termíny, počasím a dalšími problémy, které na běžných stavbách vznikají, investora minou. Výsledkem je tedy ušetřený čas a nervy klienta, protože toto všechno se řeší již ve výrobě. Cena za vybavený dům se přitom může udržet na pětadvaceti tisících za metr čtvereční," dodává Čestmír Huf.

Těžko připouštět myšlenku, že by si pan architekt nechal pro sebe postavit dům jinou technologií, než nabízí klientům. Perspektivu vidí v zakoupení parcely mimo město. „Teď bydlím v pražském bytě, postaveném v developerském projektu, do kterého už nešlo zasahovat. Chci si postavit dům podle svých představ a samozřejmě z modulů. Na to se nyní soustředím. Možná by se mi líbilo mít domek i ve Zlíně. Mám tam rodinu a jezdím tam relaxovat. Přitom Prahu mám rád a i z profesního hlediska je dobré tu mít zázemí.“

Architekt Čestmír Huf se už od absolvování školy věnuje i interiérům. „To k tvorbě domu neodmyslitelně patří. Setkávám se s lidmi, kteří mají přesnou představu a vědí, co chtějí. Zabývají se například myšlenkou, že jednoho dne zestárnou a schody se pro ně stanou překážkou. Plánují tedy přípravu na výtah, který by mohli v budoucnu využívat."

"Opačný přístup některých zákazníků je, že za námi přijdou a nemají vůbec žádnou představu o projektu. Ale i to je lepší, než když přijdou s téměř dokončenou stavbou podle koupeného projektu. Chtějí třeba záchod někde jinde a začínají dům jinak vylaďovat. A starý kabát se, jak známo, těžko přešívá. Ale ani takové lidi neodmítám," přiznává architekt.

"Poslední dobou, řekněme dva roky evidentně, je ale patrné, že se lidé obracejí na architekty stále více a včas. Přišli na to, že to nejsou peníze navíc, ale mnohdy ve výsledku naopak ušetřené," uzavírá architekt Huf.