Mitchellova vývojová skupina "Chytrá města" se zabývala novými formami a funkcí měst v digitální elektronické éře a snahou jejích členů bylo navrhovat designové architektonické, automobilové a urbanistické prvky do měst budoucnosti.

Americká prestižní vysoká škola, Massachusettský technický institut (MIT), zaznamenala za Mitchellova působení největší rozvoj vysokoškolského kampusu v dějinách institutu.

Media Lab Complex od držitele Pritzkerovy ceny Fumihiko Makiho byl otevřen letos na jaře. Vznikl pod dohledem W. J. Mitchella. Vzpomínková bohoslužba se konala právě zde.

Media Lab Complex od držitele Pritzkerovy ceny Fumihiko Makiho byl otevřen letos na jaře. Vznikl pod dohledem W. J. Mitchella. Vzpomínková bohoslužba se konala právě zde.

FOTO: Andy Ryan

"Ideje našich návrhů mají co do činění s úvahami o sociální spravedlnosti a rovnosti přístupu k informacím," tvrdil Mitchell. Jeho prioritou bylo přemýšlet o důsledcích architektonických a designových návrhů. Uvažoval o tom, jak mohou změnit svět. Svým žákům se snažil vysvětlit, že při navrhování musí brát v úvahu kontext, ve kterém budou jejich návrhy fungovat.

William Mitchell velmi ovlivnil Školu architektury MIT, v jejímž čele působil jako děkan od roku 1992 do roku 2003. Díky němu se ze školy stala novodobá instituce zkoumající současné vlivy virtuality, elektroniky a digitálních technologií na architekturu, design a urbanismus.

Propojení elektronikou

Pojem e-topických měst budoucnosti je jednou ze zásadních urbanistických vizí současné architektury. Mitchellova vize e-topie není nerealizovanou utopií, ale naopak realistickou vizí o místech (topos), která už nespojuje těsné sousedství, ale napojení na elektronickou síť.

O tomto fenoménu, kdy naše kultura prochází urbanistickou revolucí "od bytů k bitům" popsal ve své nejslavnější knize, která vyšla v překladu i u nás s názvem "E-topia: život ve městě trochu jinak".

Díky tomuto trendu pak podle Mitchella současná města a jejich podoba budou fatálně měnit svou podobu. Mitchell ale varuje před neuváženým vývojem, který zapříčiní mizení center měst (náměstí, kolonád), kde se lidé setkávají tváří v tvář, stejně jako před vznikem znevýhodněných komunikačních periferií.

Brain and Cognitive Sciences Complex, budova, která vznikla za Mitchellova dohledu.

Brain and Cognitive Sciences Complex, budova, která vznikla za Mitchellova dohledu.

FOTO: MIT

Spolupracovník Roy Mathieu z General Motors na Mitchella vzpomíná se slovy "Bill a jeho spisy jsou inspirací pro naší společnou budoucnost - měli bychom mít odvahu k vytvoření budoucnosti podle jeho plánů a na jeho počest."

Rozvoj mobilních městských automobilů

Mitchelova " Smart Cities" - Chytrá města budou podle jeho vize plná malých mobilních aut a skládacích motorek, mobilní auta přitom budou k dispozici k zapůjčení pro dopravu z "bodu do bodu" a budou tak dipozici těm, kdo se nechtějí starat o své vlastní auto.

Originální bdekonstruktivistická udova s názvem Stata Center od Franka Gehryho také vznikla za dohledu W. J. Mitchella.

Originální dekonstruktivistická budova s názvem Stata Center od Franka Gehryho také vznikla za dohledu W. J. Mitchella.

FOTO: Andy Ryan, MIT

Automobily, které podle Mitchella od 19. století příliš neměnily svůj vzhled, jsou neefektivní pro poskytování osobní mobility ve městech.

V poslední Mitchellově knize "Reinventing the Automobile: Personal Urban Mobility for the 21st Century" (Objevování automobilu: Osobní městské mobility pro 21. století) průkopnický William Mitchell a dva odborníci z odvětví automobilového průmyslu popisují vozidla blízké budoucnosti, která podle nich budou připojena na centrální informační systém.

Lidé podle něj v designu budou více klást důraz na ekologičnost a znovuvyužitelnost materiálu. Uvidíme, zda se jeho vize naplní.

Už dnes ale vzniká řada architektonických návrhů, které počítají s prací z domova nebo libovolného místa a jediné, co je opravdu nezbytné pro jejich efektivní fungování, je připojení na elektronickou síť. O takových kancelářích čtěte zde.