"Setkal jsem se s tím při seznamování se s nejrůznějšími stavebními postupy. Došel jsem do situace, kdy jsem potřeboval vyřešit bydlení pro rodinu a chtěl jsem to udělat co nejlevněji a přitom funkčně," řekl Karlík.

Základem domu je dřevěná kostra vyplněná balíky slámy. Na ně se z obou stran nanáší hliněné omítky. Ty jsou vhodným doplňkem pro celou nízkoenergetickou stavbu. Případnou vlhkost v balíku propouští ven, v místnostech zase udržují přirozenou vlhkost vzduchu. Navíc velmi dobře absorbují i teplo, které se uvnitř domu vytvoří, uvedl.

Podle Karlíka však zájemci o takovou stavbu musejí hned zpočátku vyřešit několik problémů. V České republice je totiž málo architektů, kteří jsou schopni a i ochotni zpracovat projektovou dokumentaci slaměného domu. Problém může nastat i s balíkovacím strojem. Ten musí být vysoké kvality tak, aby slámu skutečně pořádně zpracoval. Aby stavba fungovala, jak má, musí být balíky pevně stlačené. V opačném případě je objekt nefunkční, vlhký a pro život nepříjemný.

Karlík je jedním z organizátorů již tradičního komponovaného hostišovského festivalu, jehož hlavní tematikou je ekologie. V budoucnu chce zájemcům pomáhat právě v oblasti stavby slaměných domů, a to od sehnání architekta až po zaučování zaměstnanců stavebních firem.