Opel Insignia byl představen už v roce 2008. Takže svá léta má a je na čase, aby přišel jeho nástupce, který načne novou kapitolu.

Máme zapomenout na tohoto starého elegána, nebo bychom ho ještě neměli nabízet na protiúčet v bazaru?

Plusy

Když jsme do tohoto vozu poprvé před osmi lety usedli, už tehdy vzbuzoval hodně zájmu. V temně černé barvě a s jasnými xenonovými světly vypadal na jihočeských silnicích, kam jsme tehdy vyrazili, jako démon. Lidé se za ním otáčeli, a kde jsme zastavili, začali kolem kroužit jako můry kolem světla. [celá zpráva]

Hodně svalnatá karoserie je ještě povýšena, v našem případě paketem OPC, takže auto je opravdu chic. A to i dnes. Postavte insignii vedle nějakého futuristického citroënu. Německé auto se stydět opravdu nemusí.

Opel Insignia Sports Tourer

Opel Insignia Sports Tourer

FOTO: LL

Dalším kladem auta je jeho podvozek. Insignia jezdí na podvozku, který dokáže to, co mnohé výrazně mladší a modernější nikoli – mít perfektní stopu a i na velkých kolech nevytřást cestujícím duši z těla. Je opravdu příjemné sedět v autě, které má nasazené ráfky o průměru devatenáct palců a libovat si, že díry v silnici nebo retardéry jsou pohlceny velmi ladně.

Opět bychom auto srovnali s francouzskou konkurencí, která dodnes častuje na tomto poli své cestující tvrdými direkty od náprav i při čtrnáctipalcových ráfcích. Jízda po hladkém povrchu je v testovaném voze bezpečná a jistá.

Přístrojová deska vypadá stále dobře, je vkusně provedená a má příjemné plasty.

Přístrojová deska vypadá stále dobře, je vkusně provedená a má příjemné plasty.

FOTO: LL

Karoserie se výrazněji nenaklání, jediný nedostatek je v tom, že je cítit vyšší hmotnost vozu, která se snaží auto vytáhnout ven ze zatáček. Ale kola a podvozek jsou proti tomu. Meze jsme nezkoušeli, v rámci slušných dešťových přeháněk jsme si nebyli jisti, jak by test dopadl.

Třetím ohromným plus jsou sedadla. Mají správnou kombinaci tuhosti, obepnutí beder a ideálních velikostí sedáku i opěradla, aby člověka nebolela záda i na delší cestě. Asi i proto neustále dostává značka za sedadla nějaké ceny. Takže tady alespoň víme, že medaile jsou opravdu za něco.

Prostoru na nohy je tu docela dost. Ale dozadu se vejdou vedle sebe pouza dva lidé.

Prostoru na nohy je tu docela dost. Dozadu se vedle sebe ale vejdou pouze dva lidé.

FOTO: LL

V neposlední řadě jsou to drobnosti, které prostě zamrzí, když je nenacházíme u ostatních značek. Proč například insignia, auto tak staré a na sklonku svých nejlepších let, může mít zásuvku na 230 voltů? Ovládání výšky zdvihu pátých dveří se pak pekelně hodí v nízkých garážích…

Zásuvka ve středové konzole. Proč tohle nemají všechna auta?

Zásuvka ve středové konzole. Proč tohle nemají všechna auta?

FOTO: LL

Poslední, ale rozhodně významem stejný klad je v ceně. Opel pomalu a nenápadně snižoval cenu vozu akčními slevami. Ty dnes dosahují 70 000 až 157 000 Kč. Ano, můžete mít i auto přes milión, ale to už je verze OPC s výkonem 239 kW, která ještě dnes dokáže natrhnout triko lecjakému sporťáčku.

V porovnání s konkurencí je na tom insignia ceníkově opravdu dobře a čekáme, že před koncem prodeje spadne ještě níž.

Proti

Největším nedostatkem je prostornost. Je jen málo aut, která svou velikost tak prohospodařila. Velké auto a uvnitř tak málo prostoru – proč? Stačí otevřít dveře nebo víko kufru a vše je zřejmé. V nejširším místě mají dveře průřez 17 centimetrů.

Opel Insignia Sports Tourer

Dvojitá podlaha celkem k ničemu. Nic víc než žárovky nebo deštník sem nedáte.

FOTO: LL

Zadní blatník s vetknutým světlem pro svícení, i když je kufr otevřený (zajímavý, ale zcela zbytečný detail) má dokonce 22 cm. A od konce nárazníku k využitelnému prostoru podlahy kufru je to 34 cm!

Teoreticky je to všechno v pořádku, ale podívejme se například na typickou nectnost v kufru. Tabulkových 540 litrů tu nenajdete na první pohled ani náhodou. Je tu totiž standardní dvojitá podlaha, kde se do meziprostoru vejde středně tlustá kniha.

Obyčejným přeměřením metrem skutečného objemu a vynásobením dojdeme k výsledku o dost nelichotivějšímu – o sto litrů méně, a to ještě neodečítáme ohromný držák roletky, který prostor také výrazně omezí.

Tohle je opravdu, ale opravdu hodně.

Tohle je opravdu, ale opravdu hodně.

FOTO: LL

Motor už má své nejlepší roky také za sebou. Náš dvoulitrový turbodiesel pod kapotou nemá ve srovnání s konkurencí úplně nejlepší pozici. Možná jeho výkon stačí, ale určitě ne jeho kultivovanost.

I přes dobré odhlučnění doléhá do interiéru nelichotivý zvuk, který už moderním turbodieselům nesluší. Ale to byla v posledních letech naše tradiční výtka všem nafťákům značky.

Závěr

Hodně malých plus a dvě velká minus. Vyplatí se koupit toto auto ještě dnes a nečekat na novou generaci? To je těžké rozhodování. Naše rada zní: Počkejte, až bude nová generace představena. Pokud se do ní zamilujete na první pohled, počkejte ještě pár neděl, než se začne prodávat. Pokud ne, budou určitě velké slevy na končící generaci, které všechny mínusy omluví.

Základní technické údaje
Motor:1956 ccm, čtyřválec, vznětový
Max. výkon:125 kW
Max. točivý moment:400 Nm
0–100 km/h:9,9 s 
Nejvyšší rychlost:215 km/h
Průměrná spotřeba:5,5 l/100 km
Pohotovostní hmotnost:1668 kg
Poháněná náprava:pohon přední nápravy
Cena základní verze:529 900 Kč
Cena s testovanou motorizací a výbavou: 775 900 Kč