Test nového Renaultu Mégane: přiměřeně avantgardní i praktický

Design vozu působí značně extravagantně, svým zevnějškem připomíná další model od Renaultu, letos představený sedan Talisman. Nová generace méganu je o 25 mm nižší než ta odcházející, má zároveň o 28 mm rozšířený rozvor náprav. Pochopíme, když výrazný design (i když ne tak avantgardní jako u generace druhé se zkosenou zádí) nebude vonět každému, nám se ale zejména zadní partie s protaženými světly líbí.

Přední maska je hodně výrazná, osobně mi ale protažená linka - „hokejka” - ze světlometů připadá zbytečná. Ale jde o ryze subjektivní záležitost. Jako celek je auto určitě vzhledově povedené a rozhodně výrazné, na poměry nejenom své třídy nadprůměrně. Komu se to nelíbí, vezme si seriózně vypadající golf se svými konzervativními liniemi.

Uvnitř si budete hovět v sedadlech s plyšovým povrchem, která jsou stejně pohodlná jako křesla, která máte doma v obývacím pokoji. Nová modulární platforma aliance Renault-Nissan CMF C/D zajistila širší rozchod kol a koneckonců i rozvor náprav, z čehož budou těžit cestující vzadu, respektive v příčném směru.

A je tomu tak i v praxi: nízké sedačky lze krásně spustit k podlaze (cestující za vámi si pak bude stěžovat na malý prostor pro nárty) a vzadu je místa dostatek. Zejména prostorem pro nohy (rozvorem 2669 mm mégane mírně převyšuje golf, focus i astru) si vzadu budete hovět, místo pro hlavu je pak průměrem své třídy. Vzadu se navzdory „papírově” pětimístné konfiguraci pohodlně usadí nejvýše dva cestující.

Zavazadelník je se svými 384 litry v nižší střední třídě nadprůměrem, délkou i šířkou (naměřili jsme 110 x 79 cm) patří k premiantům. Vadí ale vyšší nákladová hrana (72 centimetrů), samotné páté dveře se vyklápí dostatečně vysoko i pro dvoumetrové jedince. Objevili jsme i jednu anomálii: páté dveře mají tlačítko pro elektrické zavírání dveří, jakkoliv jím testovaný mégane vybaven nebyl.

Palubní desce dominuje velký barevný sedmipalcový, nebo dokonce obří 8,7palcový dotykový displej R-Link 2 (testované provedení), úplně stejný najdete i ve větším talismanu. Obrazovka je opravdu obrovská, grafika je povedená, stejně jako navigace. Jen některá hlášení osoby citlivé na používání českého jazyka vystřelí ze sedačky. To třeba když se navigace při ukončení navigování do zadaného cíle zeptá, zda „chcete odložit navigaci”.

Pomocí dotyku na obrazovce pak ovládáte kdeco, od rádia po klimatizaci a za sebe mohu říct, že to v některých situacích není úplně šťastné.

Ty nejzákladnější funkce (výstražné blinkry, rychlý ofuk oken nebo nastavení teploty klimatizace) máte sice pod displejem coby fyzická jednoúčelová tlačítka, ale třeba na takové snížení účinku klimatizace musíte minimálně dvakrát sáhnout na displej. A to při dálniční stotřicítce není jen tak. Naštěstí ladění rádia či hlasitost lze ovládat tlačítky pod volantem, a pokud si zvolíte výbavový stupeň Zen či Life, dostanete 4,2palcový displej a výrazně více tlačítek. k vyšším výbavám ale tak jako tak získáte velký dotykový displej.

K vyšším stupňům výbav (celkem jich je pět) získáte také kartu namísto klasického klíče, kterou stačí mít v kapse nejenom při příchodu, ale i při odchodu od auta - když od něj odejdete na vzdálenost větší než zhruba metr, samo se zavře (a otravně u toho zapípá). Mimochodem elektronickou kartu namísto konvenčních klíčů měla už druhá generace méganu (2002-2008). Na rozdíl od první laguny zde už toto řešení fungovalo spolehlivě.

Z méganu je vcelku dobrý výhled, možnosti pro seřízení volantu a sedaček odpovídají zvyklostem nižší střední třídy. Vadil nám široký středový tunel, jenž řidiče tlačí do pravé nohy. Subjektivně nám přišlo, že zpětné zrcátko je příliš blízko řidičova obličeje. Volant má širší ramena, takže se kvůli tomu hůře drží, tloušťka věnce je ale v pořádku.

Šestistupňová manuální převodovka je při běžném používání příjemná, snad jen dráhy by mohly být o chlup kratší. Při dálniční stotřicítce točí dobře odhlučněný motor 2400 otáček. Naše dlouhodobá spotřeba po šesti stovkách ujetých kilometrů dosáhla hodnoty 6,6 l, při rychlé jízdě po dálnici blízko maximu této motorizace každých sto kilometrů spotřebujete osm litrů nafty.

V nabídce jsou čtyři naftové motorizace v rozmezí výkonu 66 až 118 kW. Testovaná varianta s 81 kW/110 k byla druhá nejslabší, v praxi ale díky přijatelné hmotnosti auta i 260 Nm točivého momentu pro běžné ježdění stačí. Žádné prudké zaražení do sedaček nezažijete, ale na běžný život čtyřválcová a pouze osmiventilová jednotka postačuje. Spárovat lze buď s manuální, nebo dvouspojkovou automatickou převodovkou EDC, vždy získáte šest rychlostních stupňů.

Podvozek je jednoduchý, jak jen to jde. Znamená to tedy vpředu vzpěry McPherson, vzadu vlečená náprava spojená s torzní příčkou. Tlumení na 17palcových pneumatikách Continental EcoContact o rozměru 205/50 bylo obstojné, mégane se přes nerovnosti plavně nese a problémy mu dělají snad jen pouze příčné nerovnosti, zejména při menších rychlostech.

Když jedete rychleji, rozpohybované tlumiče odvedou dobrou práci a do kabiny nepřenesou nežádoucí pohyby. Při ostřejší jízdě „ekologické” pneumatiky ztrácely přilnavost dříve, než by bylo příjemné. Ale na ostrou jízdu se tento mégane tak jako tak nehodí, vyhovuje mu uvolněná plynulá jízda.

Celkově je mégane povedený zástupce nižší střední třídy. Prostorově v některých ohledech překonává nekorunované krále golf a focus a třeba prostorností v příčném směru jde o špičku své třídy.

Jízdně vyhoví spíše klidnějším řidičům a ovládání dotyky nebude také každému po chuti. Nechybí nálož asistenčních a bezpečnostních systémů nebo třeba diodové světlomety. Jde o model místy se specificky francouzským pojetím, zatracovat předem jej by ale bylo nerozumné.