Test Peugeotu RCZ 1.6 THP: stylové i zábavné kupé

Schválně, jaký model se vám vybaví, když se řekne povedený sportovní Peugeot? Nejspíš to bude 205 GTi z osmdesátých let a pak dost možná RCZ, kupé, které se poprvé ukázalo před třemi lety. Ercézetko prošlo drobným omlazením, které přineslo jinou přední masku a lepší individualizaci – více barev karoserie, barevných oblouků karoserie atd.

V interiéru, který si nesmyslně hraje na čtyřmístný (zadní sedačky jsou nepoužitelné a neměly zde vůbec být, ušetřily by se náklady i hmotnost), se prakticky nic nezměnilo. Škoda, že zůstal příliš velký volant, menší by se do interiéru hodil více. Kvůli sklonu předního skla také hůře vidíte na semafory, to je ale drobný nedostatek, který lze jinak až nečekaně prostorné kabině RCZ prominout.

V nabídce jsou celkem tři motory, na diesel rovnou zapomeňte, ke stylovému kupé se nehodí z mnoha důvodů. Jedním z nich je, že neúměrně zatěžuje příď a kazí tak jízdní vlastnosti, dále má velmi omezený rozsah využitelných otáček a v neposlední řadě zní příšerně. Lepší volbou je benzínový motor 1.6 THP s výkonem 156 koní, úplně nejlepší je ale o 70 tisíc dražší 1.6 THP naladěný na rovné dvě stovky koní.

Tento agregát byl i pod kapotou testovaného RCZ, který český importér nabídnul v neodolatelné kombinaci červené metalízy a černých oblouků, zrcátek a masky chladiče. To vše korunují nádherná 19palcová kola. Když vidíte RCZ s takto výborně zvolenou barvou v pohybu, bude vám Audi TT připadat jako nudné auto.

Dlužno dodat, že takto vybavené RCZ, jaké vidíte na fotografiích u článku, přijde na milión korun. To je více, než kolik dáte za výkonově podobné TT, Audi však jak známo moc štědrou základní výbavu nemají, takže vybavené RCZ vyjde levněji.

Motor 1.6 THP vyvíjelo PSA společně s BMW a díky tomu jej najdete v řadě modelů těchto značek. Přeplňovaný čtyřválec výrazněji zrychluje už pod hranicí dvou tisíc otáček a nechá se bez problémů vytočit přes šest tisíc. Malý turboefekt zaznamenáte, ale musíte se soustředit, z čehož vyplývá, že to v praxi příliš neobtěžuje. Pružnost i linearita patří v dané cenové kategorii k tomu nejlepšímu.

Motor má hutný zvukový projev, a třebaže je to také díky audio generátoru, uvnitř to s výjimkou puristů až tolik vadit nebude. RCZ s tímto motorem překvapivě úderně zrychluje i v rychlostech nad 180 km/h, dech mu dochází při 235 km/h.

Rychlejší jízda znamená odběr 11 – 12 litrů naturalu 95, jezdit se dá i za osm. Náš dlouhodobý průměr se ustálil na deseti litrech. Pružný motor zvládá jízdu městem na šestý rychlostní stupeň, šestka pak umožňuje jízdu po dálnici v rozmezí 80 – 200+ km/h.

Šestistupňová manuální převodovka je přesná, poskytuje mechanickou odezvu, má krátké dráhy. Zde není co kritizovat, stejně jako v případě vhodně zabírajícího spojkového pedálu a dobře dávkovatelných brzd. Navíc vhodné rozmístění pedálů umožňuje pravačkou při brzdění dávkovat meziplyny, dostanete-li na to chuť.

Z jízdních vlastností tak zaslouží kritiku jednak příliš tvrdý podvozek, který na testovaných devatenáctipalcových ráfcích přenášel do interiéru na hrbolech rázy. Na rozbité vozovce byl snížený komfort až nepříjemný. Podvozek se jinak chová velmi neutrálně, náklon nemáte prakticky šanci zaznamenat a celkové naladění fandí zábavě, což by čekal málokdo.

Škoda jen, že posilovač řízení není ještě o trochu „upovídanější“ k situaci pod předními koly, nepřesností ale netrpí. Trochu připomíná snaživého hovorného opilce, který si chce podívat, ale ne vždy mu rozumíte.

Co dodat? RCZ je s tímto motorem nejlepším sportovním Peugeotem od dob 205 GTi. Uvidíme, jak si povede za pár týdnů do prodeje uvedený model 208 GTi, který je podle zvěstí také velmi povedeným sportovním náčiním. Nic to ale nemění na faktu, že i přes několik výtek je recenzované auto zábavné a využitelné pro každodenní ježdění.

Tvrdý podvozek a větší hluk při rychlostech nad 130 km/h ale nejsou dobré pro jízdy na delší vzdálenosti, a přestože to není dokonalé auto (viz výše), jde o model, který by zájemci o stylové a zábavné kupé rozhodně neměli přehlédnout.