Test Dacie Logan MCV 1,6: nejlevnější auto pro sedm

Dacia vsadila na nízké ceny a vysokou užitnou hodnotu, což se po letech ukázalo jako dobrá strategie. Bylo jen otázkou času, než se pro praktičtější verzi modelu Logan, totiž MCV, začne nabízet i coby sedmimístná verze. Vzhledem k tomu, že většina sedmimístných aut má třetí řadu použitelnou pouze pro malé děti nebo nouzové popojíždění, bylo zajímavé zjistit, jak na tom je Logan MCV v sedmimístné konfiguraci.

Nejprve několik teoretických parametrů: na délku měří Logan MCV 4450 mm, rozvor náprav je výborných 2950 mm a pro zavazadla je připraveno 700 litrů při pětimístném uspořádání (2350 litrů při sklopení sedaček), pokud jsou v autě instalovány další dvě sedačky, je prostor pro zavazadla pouhých 198 litrů.

I díky funkčnímu, byť nenápadnému designu bez výraznějších výstřelků, jde o velké auto, ve kterém nebudete mít problém složit kolena nebo hlavu.

A kupodivu se vcelku pohodlně sedí i v třetí řadě sedadel, díky vysokému stropu se ani vyšší cestující nebudou mlátit do hlavy. Samozřejmě, Logan MCV není na dlouhé cestování přes půlku Evropy, na to jsou jeho sedačky příliš nepohodlné, ale i delší výlet v sedmi dospělých není problém (samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že cestující uprostřed druhé řady nebude mít takový prostor v oblasti ramen).

Škoda jen, že Dacia nenabízí možnost posouvat prostřední řadou dělených sedaček, ta lze jenom sklopit, případně překlopit. Zadní jdou také sklopit nebo poněkud složitěji vyjmout. Potěší zadní asymetrické dveře, které lze otevírat odděleně.

Jak MCV jezdí? Podvozek má 160 mm světlou výšku, měkčí tlumiče, to vše v kombinaci se čtrnáctipalcovými pneumatikami zajišťuje až nečekaně dobrý komfort i na rozbitých okreskách, ale horší manévrovatelnost při prudkých vyhýbacích manévrech. Díky větší světlé výšce nebudete podvozkem drhnout ani na polních cestách. Podvozek s dobrou směrovou stabilitou je dle předpokladů nedotáčivý, pískající pneumatiky na nedotáčivost včas upozorní.

Kabina působí velmi lacině, asi jako auto z devadesátých let. K ergonomii lze mít tisíc a jednu výhradu, ať už jde o tvar volantu (nastavitelného pouze v jednom směru a to pouze v nejdražší výbavě), otravný zvuk směrových světel nebo nepohodlné ovládání velkými tlačítky na středovém panelu. Za částku kolem půl miliónu korun nelze od nového automobilu (notabene této velikosti) čekat zázraky a je třeba počítat s řadou kompromisů – zejména jde o výběr použitých materiálů, dílenské zpracování bylo odpovídající.

Letitý osmiventilový čtyřválec s objemem 1,6 litru má s autem při plném naložení (užitečná hmotnost je až 555 kg) docela dost práce. Pro svižnější jízdu je třeba motor vytáčet do vyšších otáček, agregát je žel hodně hlučný a v rychlostech nad 100 km/h se nedá říct, že by v autě vládla akustická pohoda.

Pokud chcete benzínový motor, avšak moderní, je druhou volbou šestnáctistovka s výkonem zvýšeným na 105 koní, která kromě běžného benzinu dovede spalovat i bioetanol E85. Motor má lepší průběh točivého momentu, je výkonnější o 20 koní a zároveň hospodárnější.

Brzdy mají pomalejší nástup, pro větší účinek je nutné je razantně sešlápnout. Řízení je mírně nepřesné bez zpětné vazby, ale čekat řidičský prožitek od automobilu, jehož pořizovací cena začíná na 200 tisících korunách, by bylo poněkud naivní.

Suma sumárum je Dacia Logan MCV schopné auto, které kromě nízké ceny zaujme vynikajícím vnitřním prostorem a přijatelnými jízdními vlastnostmi. Interiér není zrovna hezký a má mnoho ergonomických nedostatků, motor je letitý a hlučný a základní výbava je vcelku chudá. Ale i tak jde o nejdostupnější auto pro sedm.