Hlavní obsah
Logo Toyoty. Ilustrační fotografie Foto: fra, Novinky

Zemřel Tatsuro Toyoda. Člověk, který automobilku Toyota vytáhl na vrchol

Na konci roku 2017 zemřel ve věku 88 let na pneumonii Tatsuro Toyoda. Syn zakladatele Kiichira Toyody převzal řízení automobilky Toyota v roce 1984 a vyvedl ji na samý vrchol v prodejích, kvalitě i pověsti. O jeho skonu teprve nyní informovala jeho rodina.

Logo Toyoty. Ilustrační fotografie Foto: fra, Novinky
Zemřel Tatsuro Toyoda. Člověk, který automobilku Toyota vytáhl na vrchol

Tatsuro Toyoda byl mladším synem Kiichira Toyoty, jeho starší bratr je čestný předseda podniku Soichiro Toyoda. Svou dráhu ale začal tvrdým studiem, které získal jak v Tokiu, tak i v USA, kde získal titul MBA v roce 1958, a to za studium u odborníka na kvalitu W. Edwardse Deminga. V té době ale už pracoval pro firmu svého otce. Postupně mu byly přidávány úkoly a stoupal po žebříčku důležitosti v podniku.

Na jeho životopise je ale zajímavé to, že v roce 1984 založil a stal se prezidentem NUMMI, tedy společného podniku založeného Toyotou a General Motors. Toyoda zvládl do té doby nemyslitelné – dal dohromady dva největší rivaly na americkém trhu, aby spojili síly při podpoře podnikání v automobilovém průmyslu v Severní Americe. Můžeme bez ostychu říct, že tohle byl první výraznější milník v automobilových konsorciích.

Tatsuro Toyoda, bývalý prezident automobilky Toyota, zemřel na konci roku 2017.

Foto: Profimedia.cz

Tatsuro Toyoda odešel z funkce prezidenta automobilky v roce 1995. Valnou většinu svých funkcí, jako byly kontrolní a poradenské funkce, si ale ponechal až do své smrti.

Dlouho se zdálo, že Tatsuro Toyoda bude posledním Toyodou ve vedení podniku. Ovšem v roce 2009 se stal Akio Toyoda, syn Soichira Toyody, novým prezidentem podniku.

Tatsuro Toyoda – průkopník

Kdybychom ale chtěli Tatsura Toyodu charakterizovat jako manažera, určitě by to bylo slovo průkopník. Jeho otec byl velký manažer a zakladatel, ale Tatsuro Toyoda dokázal svým vzděláním a pílí vykonat neuvěřitelné věci, tenkrát v Japonsku nemyslitelné. Například zavedl nový styl pracovně-manažerských vztahů ve firmě, které se více blížily těm americkým. Japonské pedantství aplikoval pouze na superúčinnost výroby. Než nový vůz odešel do výroby, musel být připraven na 100 %, stejně jako výrobní linka. Nebylo myslitelné, aby z bran závodu vyjížděly vozy a na lince se stále ladilo a předělávalo.

V továrně zavedl týmového ducha. Zaměstnanci se scházeli i s vedením na společných večeřích, trávili společné víkendy a zavedli to, čemu bychom dnes řekli teambuildingy. Výroba byla přísně podřízena efektivnosti, přesnosti, což zvyšovalo pracovní stres. Toyoda ale formou zlepšování pracovních podmínek dokázal to, že i přes původní negativní předpoklady ohledně zvýšení efektivity výrob, ji dokázal vyzvednout o několik příček výš, a přitom zaměstnanci pociťovali menší stres.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků