Československá závodní ikona se vrátí do Le Mans. Podívejte se na tréninkové jízdy

„U auta proběhla celková rekonstrukce, pochopitelně pomocí originálních historických dílů. Karoserii tvoří odkrytý hliník. Má tam dvouválcový motor, upravený výfuk a jsou tam pochopitelně nové brzdy. Jinak je auto tak, jak bylo v roce 1949,“ uvedl nadšenec do automobilů a známý designér Michal Froněk ze studia Olgoj Chorchoj, který společně s partou přátel koupil historický závoďák před třemi lety a v rámci spolku Le Mans Redux spolu začali chystat jeho návrat na závod Le Mans.

Tehdy v roce 1949 se vůz s pořadovým číslem 58 umístil na 16. místě. Ve své kategorii do 750 kubických centimetrů nicméně dojel první a po přepočtu na kubaturu skončil celkově druhý. Podobný úspěch by nadšenci z Le Mans Redux rádi zopakovali i nyní.

S rekonstruovaným vozidlem se chystají na přidružený závod Le Mans Classic, kde závodí historická vozidla z let 1949 až 1958. Oproti hlavnímu závodu Le Mans, který byl přesunut na srpen, by měl podle posledních informací organizátora proběhnout v plánovaném termínu od 1. do 4. července.

„Máme obrovský respekt, protože v tom závodním poli jede šedesát aut, z nichž tam jedou třeba i dvanáctiválcová ferrari. Toto je sedmsetpadesátka, ale jedou tam i pěti, šestilitrová auta,“ uvedl Froněk s tím, že mezi výhody československého závoďáku patří jeho snadná ovladatelnost, nízká spotřeba a hmotnost. Váží pouhých 400 kilogramů. I když se jeho maximální rychlost pohybuje kolem 130 kilometrů za hodinu, šanci může mít i v konkurenci silnějších a výkonnějších závodních vozů.

Pilotovat jej budou kromě Michala Froňka také designér David Karásek, Zdeněk Kašpar a dlouholetý závodník Jaroslav Prášek. Členy Le Mans Redux jsou také designér Jan Němeček, majitel mosteckého autodromu Josef Zajíček a Leopold Bareš. „Vzkříšení automobilové legendy i závodění je pro nás taková skupinová terapie,” doplnil Froněk.

Příběh automobilu začal už ve třicátých letech, kdy česká Jawa vyvinula nový automobil s pohonem předních kol a s dvoutaktním dvouválcem, který dostal jméno Minor. Během druhé světové války pak na jeho verzi Minor Sport tajně pracoval inženýr Rudolf Vykoukal. Oficiálně totiž tehdy Jawa měla pouze opravovat vozidla pro německý Wehrmacht.

Nový závodní sporťák se začal vyrábět až po druhé světové válce. Na start v Le Mans se postavil poprvé právě v roce 1949. Tehdy v něm fenomenálních výsledků dosáhli piloti František Sutnar a Otta Kratner, úspěch je však neochránil před komunistickým režimem doma v Československu.

„Je pro nás důležitý i příběh pilotů Františka Sutnara a Otty Kratnera, kteří byli uvržení do komunistického žaláře a strávili víc než deset let v Jáchymovských dolech. Sutnar potom emigroval a Kratner velice brzo po návratu z kriminálu zemřel,“ vysvětlil Froněk.

Podle legendy je měl komunistický režim uvěznit za to, že si výhru ze závodu při návratu do Československa uložili do švýcarské banky. Z archivu StB nicméně vyplynulo, že piloti měli odmítnout pracovat pro komunisty, a ti je následně odsoudili za špionáž a vlastizradu.

„Chceme o jejich příběhu vydat i knihu. Možná se zrodí nějaký nápad na film, na tom pracujeme ve spolupráci s různými nadacemi,“ doplnil Froněk.