Hlavní obsah
Nejškodlivější součástí emisí dieselových motorů jsou oxidy dusíku. (Ilustrační foto) Foto: Profimedia.cz

ACCT: Nová technologie ohromně snižuje emise oxidů dusíku. Může zachránit diesely

Vědci na univerzitě ve Velké Británii vyvinuli „zlepšovák” selektivní katalytické redukce, který zásadně zvyšuje účinnost při nízkých teplotách výfukových plynů. Snížení emisí oxidů dusíku v městském provozu je ohromné. Zachrání novinka diesely?

Nejškodlivější součástí emisí dieselových motorů jsou oxidy dusíku. (Ilustrační foto) Foto: Profimedia.cz
ACCT: Nová technologie ohromně snižuje emise oxidů dusíku. Může zachránit diesely

Jedním z největších současných problémů dieselových motorů, a také důvodem, proč jsou po vypuknutí emisního skandálu Dieselgate tak démonizovány, jsou oxidy dusíku, souhrnně označované NOx. Tato část emisí má prokazatelně negativní vliv na zdraví a délku života lidí.

Proto existuje ze strany nadnárodní i regionální legislativy poměrně silný tlak na snižování těchto emisí, v Evropě zejména pomocí emisních norem Euro. Poměrně efektivním nástrojem ke snižování těchto emisí je SCR, selektivní katalytická redukce.

Katalyzátor SCR je součástí výfukového potrubí a při jízdě je do něj vstřikován roztok močoviny, prodávaný jako AdBlue. Díky němu se oxidy dusíku dále rozkládají na neškodné prvky a sloučeniny. Jenže SCR nemá dobrou účinnost při nižších teplotách výfukových plynů.

ACCT funguje i při teplotách příliš nízkých pro současnou SCR

Nový systém, označený ACCT – Ammonia Creation and Conversion Technology, tedy technologie výroby a přeměny čpavku – podle svých tvůrců řeší tento problém. Tým vedený profesorem Grahamem Hagravem a výzkumníkem Jonathanem Wilsonem na Loughboroughské univerzitě ve Velké Británii ho vypracoval a zdokonalil během posledních dvou let.

Škoda Superb GreenLine

Foto: Martin Žemlička, Novinky

Systém funguje na tom principu, že běžně dostupný roztok AdBlue přemění na speciální „kapalinu ACCT”, která je mnohem bohatší na čpavek. A udělá to v pečlivě kontrolovaných podmínkách v komoře, která je součástí výfukového systému vozu.

Kapalina ACCT je následně vstřikována do katalyzátoru SCR, kde používá čpavek k „roztržení” oxidů dusíku na dusík a vodu, které pak vůz vypouští do ovzduší. Klíčový rozdíl mezi ACCT a dnes používanými systémy SCR je ten, že ACCT umí pracovat s vysokou efektivitou i při nízkých teplotách výfukových plynů.

Rozdíl v městském provozu je obrovský

Univerzitní tým už provedl několik testů ve skutečném provozu. Systémem vybavil taxík značky Škoda, který jezdil po městě. Výsledky ukázaly, že ACCT dokáže v takovém provozu zachytit 98 % oxidů dusíku ve výfukovém systému, kdežto stejné auto s běžnými systémy pro splnění normy Euro 6 si poradí jen s 60 % NOx.

Experti obeznámení s vývojem začínají hovořit o „dieselech s téměř nulovými emisemi” a označují ACCT za důležitější průlom než vynález vstřikovacího systému common rail. Tím je už mnoho let vybaven snad každý vznětový motor.

Loughboroughská univerzita nyní hledá partnera, se kterým by dokončila vývoj a připravila svůj vynález pro použití v dieselových osobních i nákladních autech. Se správnými partnery by tato novinka prý mohla být na trhu do dvou let.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků