Test Subaru XV 2.0D: s boxerem na yetiho

Subaru XV vypadá dobře: ostře řezané tvary, kompaktní rozměry a nadprůměrná světlá výška (22 cm) naznačují, že tohle není „běžná konfekce“. Navíc, po českých silnicích moc iks-véček nejezdí, což ještě zvyšuje jejich atraktivitu. V interiéru, jehož palubní deska je pro subaru typicky jednoduchá, je dostatek místa i na zadních sedadlech. Co zamrzí je malý zavazadelník, 380 litrů opravdu není hodnota ke chlubení.

Perfektní je pozice za volantem s ideálním průměrem. Škoda, že Subaru stále nedává do svých modelů tlačítko pro automatické stažení nebo vytažení celého okna najednou (jde to jen u řidiče), někomu možná také bude chybět trojí bliknutí při stisknutí směrovky. Také letitý nesklopný klíček patří spíše do historie než do současného auta s cenovkou přes půl miliónu korun. Příplatkový navigační a zábavní systém má velice titěrná tlačítka, která o dost zhoršují ovládání. Kvalita grafického výstupu u zadní kamery je průměrná, navíc v noci není nic vidět (ač třeba couváte na sídlišti, kde prostor osvětlují pouliční lampy).

V nabídce motorizací je kromě benzínové šestnáctistovky (114 k) a dvoulitru (150 k) také jediný naftový motor. Jde o dobře známý dvoulitrový čtyřválec typu boxer s přeplňováním pomocí turbodmychadla a vstřikováním common rail. Motor těsně nad hranicí dvou tisíc otáček úderně zatahuje, ve středních otáčkách je odezva na sešlápnutí plynu výtečná. Spotřeba se při běžné jízdě pohybuje lehce nad hranicí šesti litrů.

Žádný z nabízených motorů nepřekoná hranici 200 km/h, nejrychlejší je testovaný naftový dvoulitr, který se zastaví těsně před touto hranicí. Ale příliš to nevadí, protože tohle auto stejně  není stavěno na rychlé dálniční přesuny. Ve vysokých rychlostech sice je stabilní, aerodynamický a motorický hluk je ale na rozdíl od kompaktních SUV prémiových značek poněkud vyšší.

A ani při běžné jízdě se jízdní vlastnosti nezdají vybočovat z průměrů. Auto sice obstojně tlumí většinu nerovností, tu a tam ale tlumiče nestíhají a auto se začne pohupovat. Když s ním pojedete po dálnici nebo ve městě, budete si říkat, že by podvozek nerovnosti a díry mohl tlumit lépe a nemusel by být tak tvrdý.

Jeho pravá síla se ale projeví na okresních silnicích, a když jsou rozbité, vůbec to nevadí, ba naopak. Zatáčka, kterou normálně projíždíte sedmdesátkou, se s XV dá projet o 10, a jak zjistíte při další jízdě klidně i o 20 k/h rychleji. XV se nenaklání, velmi dobře drží stopu a i díky velmi přesnému řízení přináší řidiči dostatek jistoty. Na to, jakou má tohle auto světlou výšku, předvádí perfektní stabilitu.

Do terénu XV úplně není, polní nebo lesní cestu s bahnem či výmoly ale zvládne bez mrknutí oka. K manuálním převodovkám se dodává klasický stálý pohon všech kol, kdy centrální diferenciál posílá na každou z náprav přesně 50 procent točivého momentu. Verze s automatickou převodovkou (jde o hučící, nepříliš rychle reagující bezstupňovou převodovku CVT) mají elektronicky řízený pohon 4x4 s lamelovým diferenciálem (nejde tedy o stálý pohon všech kol).

Klasická tužší je manuální, v případě naftového dvoulitru šestistupňová převodovka, na kterou sice při řazení musíte použít více síly, je však přesná a působí velmi mechanickým dojmem. Ono celé XV - jakkoliv se o to jeho tvůrci nejspíš snažili - nepůsobí jako městský crossover, ale spíš jako auto, kterému to nejvíce bude slušet před horskou chatou zapadanou sněhem. Škoda jen, že se Subaru cenově více nepodbízí, třeba Škoda Yeti 2.0 TDI (103 kW) 4x4 stojí o 80 tisíc korun méně.