Test Honda SW-T600 – detaily potápí vlajkovou loď

Vrcholná řada cestovních strojů Hondy se jmenuje Gold Wing. Nejluxusnější skútry této značky byly kdysi pojmenovány po stříbrném křídle (Silver Wing). U nové generace z tohoto označení zůstávají jen počáteční písmena - SW. Tak jako Gold Wing ani SW-T600 není určen primárně pro městský provoz. Od prvního pohledu je vidět, že stroj není lehký. Technická dokumentace zmiňuje 250 kg. Přestože se inženýři Hondy snažili umístit těžiště co možná nejníže, na kličkování v kolonách tento stroj skutečně není.

Masivní kapotáž a velké plexisklo oceníte při cestovních rychlostech po dálnicích. Na těch stroj dosáhne až na tachometrových 170 km/h, s udržováním v ČR legální 130 km/h nemá nejmenší problém.

Díky pohodlnému a širokému sedlu, i slušnému prostoru na nohy, je cestování velmi příjemné a to i na opravdu dlouhé trasy. Co chce jistý grif, je nasedání. Prostor mezi sedadlem a vnitřní stěnou mohutné čelní kapoty je nejen úzký, ale zespoda ještě omezený tunelem, ve kterém je nádrž. Mimochodem, je přístupná jen s klíčkem. Kryt víčka není aretovaný zámkem, tak jak tomu bývá u konkurence.

Podobně archaické a v praktickém životě dokonce až otravné je separátní odemykání prostoru pod sedadlem. Jeho víko se neodklápí právě nejvýš a co hůř, s ohledem na rozměry stroje (a zvyklosti v segmentu) bych čekal, že se pod sedlo vejdou dvě integrální helmy. Chybí i zásuvka na 12V. Tu nenajdete ani v dalších dvou schránkách umístěných v přední kapotě. Jedna z nich zamykatelná, pro změnu opět vlastním zámkem. Pod levou, volně přístupnou, je ovládání parkovací brzdy.

Přístrojová deska vypadá velmi automobilově a symetricky – je složená ze čtyř kružnic s údaji. Na levé straně je velký tachometr a malý ukazatel stavu nádrže. Na straně pravé můžete vidět malý ukazatel s teplotou chladicí kapaliny a velký otáčkoměr. Kromě toho, že přístrojová deska vypadá hezky, nemá otáčkoměr u skútru s variátorem žádný smysl. Spíš bych ocenil informace o dojezdu. Centrálně umístěný displej ale informuje jen o průměrné spotřebě (v testu 5,8l), ujeté vzdálenosti a času. Ovládací prky jsou rozmístěny tradičně, až na tlačítko varovných blinkrů. To na motorce nenajdete vůbec.

Dvouválec s objemem 582 ccm nabízí 52 koní. Ve srovnání s běžnými motocykly v kategorii 600 ccm je to výkon zhruba poloviční, mezi skútry jde ale o špičku. Sladění sametového agregátu s variátorem je velmi dobré, skútr zrychluje mocně a plynule. Škoda zbytečně nízkého a nepolohovatelného předního plexiskla, které od vyšších rychlostí posílá proudící vzduch přímo na helmu. Dlouhý rozvor a komfortně naladěný podvozek korespondují s celkovým zaměřením skútru. Pochválit je třeba brzdy. Jsou kombinované a ve standardu dodávané s ABS.

Skútr SW-T600 sice vyniká sametovým motorem, brzdami, podvozkem, pohodlným sedlem a prostorem pro nohy, ovšem s ohledem na svou pozici vlajkové lodi u značky Honda (pověstné svou precizností), i s ohledem na cenu (215 000 korun), musím s překvapením konstatovat, že ho výrobce nechal zcela nepochopitelně devalvovat až nečekaně dlouhou řadou zbytečně levných řešení a detailů.