Test Harley-Davidsonu Low Rideru S: chuligán pro premianty

Těžko se do něj nezamilovat: do obrovského, vzduchem(!) chlazeného dvouválce. Jeho objem je 1801 ccm a nabízí 156 Nm ve 3500 otáčkách. Nečekáte málo, ale reakce na plyn a také příliv obřího točivého momentu jsou skutečně výjimečně podmanivé. Stejně jako soubor všech mechanických zvuků, které motorka v nejrůznějších fázích vydává. Hned od prvního otočení motoru je jasné, že Low Rider S je chuligánský stroj.

V této cenové kategorii se jen málokdo smíří s tím, že na jeho stroji není ani trochu poznat, jak dobře se majiteli daří. Jistě, kola Low Rider S zlatá jsou, ale jinak se mašina moc neblýská. Viditelné high-tech prvky v podobě displejů nebo diod nemá vůbec. Dokonce se může snadno stát, že si sousedi budou myslet, že jde o upravenou motorku z druhé ruky: ta provizorní punčocha na sání, ta přece nemůže být z výroby.

Hlouček čumilů se kolem tohoto stroje nejspíš nikdy dělat nebude. Jen málokdo totiž tuší, že drobné označení „Screamin‘ Eagle 110“, které je zboku na válcích, znamená exkluzivní, největší motor od Harley-Davidsonu. Dokud motorka není nastartovaná, nemá, čím by obecenstvo zaujala.

Ze strany chlapců z Milwaukee jde pochopitelně o koncept. Stroj má fungovat na ty, kdo cestou ke svému skvěle placenému místu nepřestali odmítat pozlátko. Ti, kdo se přes všechen svůj blahobyt stále cítí jako chuligáni. Takoví totiž jistě nebudou fňukat nad laciným plastem, co kryje zadní část čelní masky. Ani nad super obyčejnými stupačkami. Přejdou i to, jak blbě nízko jsou na motorce umístěné přístroje, včetně důležitých kontrolek blinkrů.

Jakkoliv výjimečnou image Low Rider S má, i tady (snadno) najdete prostor ke zlepšení. Jde o poměrně hysterické ABS. Není pochyb o tom, že krotit těžkou (305 kg) motorku této konstrukce, není v kombinaci s takto potentním motorem jednoduché, ovšem o důvod víc, proč stroj vybavovat zásadně a jedině nejmodernější(!) generací ABS, a těmi nejlepšími brzdovými komponenty. Také sedlo by mohlo mít méně klouzavý, alespoň perforovaný povrch.

Analyzovat, co všechno, a jakou měrou vytváří kult zvaný Harley-Davidson je nesnadný, spíš nesplnitelný úkol. Pánové v Milwaukee ovšem nepochybně dobře vědí, co dělají. Stroje H-D totiž laická veřejnost vnímá jako etalon segmentu, často jde rovnou o synonymum pro „motocykl“.

Vůbec nejzajímavější je ale to, že i motorkáři, kteří samozřejmě dobře vědí, že u konkurence mohou mít tu výkonnější, tu zase hbitější nebo pohodlnější, a zpravidla vždy levnější stroj, tak přesto jdou, a utratí své (nemalé) peníze u Harleye. Samozřejmě motorka se kupuje podle jiných kritérií než vysavač nebo myčka. A právě model Low Rider S přesvědčivě ukazuje, jak obrovský náskok H-D proti konkurenci má. Je to jednoznačně skvělá továrna na emoce!