John. Z. DeLorean by měl radost. Před rokem zesnulý konstruktér a neoficiální zakladatel éry muscle cars (jako bývalý víceprezident koncernu GM zodpovídal za uvedení Pontiacu GTO) by se jistě rád znovu projel v novém voze s jeho jménem na kapotě. Jeho sen by mu splnila floridská firma, která po jeho smrti odkoupila práva na jméno a všechna technická řešení. V jejím plánu je výroba dalších několika desítek kusů tohoto velmi netradičního automobilu z let 1981 - 1984.

DeLorean byl o krok napřed

Model DMC-12 si za pouhá tři léta vybudoval velmi netradiční pověst. Jeden z prvních sportovních vozů vyráběných v Irsku (britská vláda nabídla firmě 94 miliónů dolarů na podporu výstavby továrny pro snížení nezaměstnanosti v Severním Irsku) disponoval velmi netradičním designem.

Sportovní kupé s výklopnými dveřmi typu gullwing se nelakovalo. Karoserie totiž byla vyrobena z nerezových plechů, takže ani žádnou ochranu nepotřebovala. Nad zadní nápravou (všechna kola nezávisle zavěšena) byl umístěn motor PRV-6 z produkce firem Volvo a Renault. Ten byl nejvíc kritizován. Výkon z 2,85litrového agregátu měl totiž pouhých 130 koní (96 kW). Maximální rychlost se pohybovala za hranicí 180 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h bylo udáváno za 8,5 s.

Filmová sláva

Největší popularitu získaly vozy DeLorean díky filmu Návrat do budoucnosti, kde s upraveným strojem od Christophera Lloyda jezdil Michael J. Fox. Steven Spielberg však nakonec nechal v posledním dílu před kamerami vůz sešrotovat vlakem.

Ještě jedna aféra však udělala z Johna. Z. DeLoreana velmi slavného člověka. Malá výroba vozů přivedla automobilku do problémů, což se majitel snažil vyřešit originálním způsobem. Policie jej chytla, když se snažil prodat kufr plný kokainu za 24 miliónů dolarů.

Nakonce byl DeLorean osvobozen (šlo prý o provokaci protidrogových agentů), ale série soudních pří (mimo jiné s bývalou manželkou) přivedla firmu ke krachu.