Peugeot s tříválcem a osmistupňovým automatem v testu

Peugeot vybavil svá auta tříválcovou dvanáctistovkou, která nabízí buď 81 kW (110 koní) nebo 96 kW (130 koní). Je to dnes extrémně rozšířená motorizace. Už jsme ji měli několikrát – třeba v Opelu Grandland X. I tam jsme konstatovali, že jde o opravdu povedený agregát. Je extrémně tichý, na tříválec skvěle vyvážený a nemá žádné výkonové nedostatky. Jede velmi svižně, poradí si i se středním SUV, jakým Grandland je (natož s testovaným Peugeotem 308), a nevyhýbá se ani dálničnímu sprintování.

Ovšem důležité je, jak si poradí tak malý motor s váhou automobilu v rámci spotřeby. Na začátku testu, kdy jsme fotili auto, dokud je ještě čisté, jsme zalapali po dechu. V počítači bylo při dlouhodobém nájezdu (přes 1000 km) zaznamenáno 8,2 l na 100 km benzínu. Test nás zavedl i mimo Prahu – na dálnice i okresní silnice. Výsledek je lepší. Bohužel ne o moc. Auto naložené kompletní rodinou (dva dospělí a dvě děti) vykazoval spotřebu jen o dvě desetiny lepší, a to jsme to nijak nehnali.

K motoru mám ještě jednu výhradu – tou je tlačítko přepínání jízdního režimu. Na ECO režim převodovka zvláční a dělá vše pro to, aby řidiče naštvala svou liknavostí, na sportovní režim zase neuvěřitelně trapně zahřmí z reproduktorů zvuk rádobysporťáku. Posádka zkonstatovala, že to zní jako závody fichtlů. K tomu nepřirozeně ztvrdne posilovač řízení a zčervenají budíky.

Důležité je, jaký je automat s tak malým motůrkem. Za nás překvapivě dobrý. Ve standardním módu nemá s autem žádné problémy a řadí si neslyšně, bez cukání a naprosto v klidu. Neměli jsme vůbec touhu třeba někdy přeřazovat manuálně, protože i akceleraci, tedy rychlé podřazování, zvládá skvěle.

Těšil jsem se na systém plachtění, kdy v určitých úsecích vyřazuje auto na neutrál pro snížení spotřeby. Bohužel jsem to ani jednou nezachytil. Stalo se tak, nebo ne? Nevím. Když jsme se na to ve vhodných úsecích soustředil, nic se nestalo. Možná, že auto vyřazovalo někde jinde, kde jsem třeba zrovna okřikoval příliš hlasité děti, ale to nemohu potvrdit ani vyvrátit. Může za to asi právě sama převodovka a motor, protože spolu pracují opravdu hladce, a to rozpojení vlastně ani posádka nezaznamená.

Osm stupňů automatu znamená, že otáčky agregátu se neustále povalují někde kolem dvou tisíc.

O vzhledu se asi nemá moc cenu bavit. Peugeot 308 má sice po faceliftu, ale pochybuji, že vás zajímá nová mřížka chladiče nebo nový nárazník. Uvnitř je to stále to samé auto, které posunuje volant mezi kolena řidiče a kapličku přístrojů nahoru nad něj. Otáčkoměr a rychloměr mají ručičky proti sobě, na což je třeba si zvyknout.

Ale pojďme k podvozku. Ten je překvapivě tuhý a na některých nerovnostech nestíhá pobírat rázy. Je to takový přesun francouzského měkkého podvozku na druhou stranu spektra. Ale naštěstí to není nic dramatického a je znát, že tahle platforma, tak hojně u koncernu užívaná, je opravdu dobrá. V zatáčkách dobře drží stopu, řízení sice komunikativní není, ale aspoň má tendenci táhnout auto přesně tam, kam chce řidič…

Jen brzdy byly slabinou tohoto vozu. Možná to bylo slabším kusem, ale prostě se nedaly nadávkovat. Prvních 10°pedálu se nic nedělo a pak se hryznuly. Jízda v koloně tak byla dost nepříjemným zážitkem.