Hlavní obsah

Lexus NX300h v testu: neúsporně elektricky

Tohle auto je prostě nádherné. Je pravda, že se nám moc nelíbí divoká ohromná maska, ta podtržítka světel jako Nike a podivné prolákliny na bocích předního nárazníku, ale v té oranžové barvě je to i tak dokonalý vůz.

Foto: LL, Novinky

Lexus NX300h F Sport

Článek

Tahle oranžová barva dává zapomenout na všechny chyby designu. Autu to fantasticky sluší z dálky, a ještě víc zblízka, protože to je metalíza, která v sobě má taková malá oranžová zrníčka, odrážející světlo. Nádhera. Tuhle barvu dáváme jako tu nejkrásnější, co jsme tento rok testovali. Možná tak na fotkách nevypadá, ale věřte, že to tak je.

Nový směr

Tak jsme se vypovídali z nadšení a můžeme přejít k tradičnímu testu. NX je auto, kterým Lexus pronikl do segmentu kompaktních SUV. Když se tak daří velkému RX, proč by se nemělo dařit menšímu sourozenci, že? A daří se. Auto je to vizuálně velmi agresivní, ale nelze říct, že by mu to neslušelo. Jde svou cestou a velmi vysoko ho hodnotí jak muži, tak i ženy.

Foto: LL, Novinky

Lexus NX300h F Sport

Foto: LL, Novinky

Lexus NX300h F Sport

Zvláštní exteriér je doplněn i zvláštním interiérem, na který jsme si museli chvíli zvykat. Příjemné je, že Lexus neustoupil od tlačítek, těch je tady dost a dost a je lepší vše ovládat jednoduchým zmáčknutím tlačítka než nějakým listováním v tabletu, jak je to u jiných značek. Nevýhodou je trochu divoké rozmístění všech ovladačů, kdy trvá celkem dlouho, než se řidič zorientuje.

Zajímavý je ovladač infotainmentu. Je to dotyková ploška – touchpad, ovšem se zpětnou reakcí. Takže se vždy otřese, když se potvrzuje nebo se najede na virtuální tlačítko. Je to zajímavé, ale sžít se s tím trvá hrozně dlouho a vymačkat adresu do navigace, tak to je na jedno horké velké kafe. Bohužel i intuitivnost ovládání není úplně ideální a do konce testu jsme prostě nezjistili, jak prohledávat na USB adresáře s hudbou.

Foto: LL, Novinky

Přístrojovka má různá zalomení a překryvy

Jelikož bylo auto ve výbavě F Sport, tak mělo sportovnější sedadla (vyhovující), černý strop, jiné obložení, pádla pod volantem… Zadní sedadla mají překvapivě hodně místa na nohy a také na ruce a ramena. Jenže auto mělo prosklenou střechu, která ubírala hromadu centimetrů nad hlavou. Kdokoli kolem 180 cm má problém se tu nedotýkat stropu. Kdokoli vyšší musí hlavu přitisknout na hruď.

Kufr není nijak extra velký, ale ve své třídě jde o průměr. Víc nás otravovalo elektrické otevírání víka zavazadelníku. To je tak neskutečně pomalé, že jsme nelenili a vytáhli stopky. Skoro jedenáct sekund. To je nejhorší výsledek, za dobu naší práce.

Hybridně

Pod kapotou je hybridní motor. Pokud by se někdo bál, že sem Toyota nasadila svůj tradiční agregát z priusu, tak ho musíme uklidnit. Tohle je jiná liga. Spalovací motor má objem 2,5 litru a disponuje výkonem 114 kW. Není to moc, ale pracuje v Atkinsonově cyklu a nepotřebuje víc, protože mu pomáhá hned dvojice elektromotorů. Ano, čtete správně. Vpředu je jeden (105 kW) a vzadu druhý (50 kW). Jak je už dávno dáno, výsledná výkonová hodnota nevypadne prostým sečtením.

Foto: LL, Novinky

A to je on - hybridní pohon

Kombinovaný výkon tu je 145 kW. Tedy nic moc, a to ani na základní verzi, natož na nějaký F Sport. Navíc je tu variátorová převodovka e-CVT, která opravdu není sportovní, protože má jen jeden převodový poměr.

Jak se s autem jezdí? Tiše. Když jsme jeli pomalu a klidně, auto je neskutečně tiché. Hladké předení není ani slyšet a víc se uvnitř ozývají zvuky při rekuperaci energie – takové to typické „uuuuíííííííí“ jak z autodráhy. Jenže pak chcete prudce zrychlit a motor zařve. Ne zase nijak sportovně a uvnitř hlasitě, ale prostě zařve z plných plic, a nestane se nic.

Elektromotory začínají pracovat. Jenže stejně to nestačí. Motor stále hodně řve, auto je spíš vlažné. Až při prošlápnutí pojistky na podlaze motor řve jak pominutý a auto se dává trochu rychleji do pohybu, protože si elektronika konečně uvědomila, že opravdu chceme zrychlovat.

Foto: LL, Novinky

Na konci testu byla spotřeba o dvě desetiny nižší.

Ale pozor – je tu sportovní mód. A nejen to, nějaký sportovní mód s pluskem. Co to znamená? Vlastně nic. Zkoušet to můžete, jak chcete, odezva je stále stejná, snad jen dřív začne motor ječet.

Tohle auto není na žádné sportování. Je na rozvážné ježdění. Manželka s dětmi si s autem užije víc než manžel na služební cestě. Ale o sportování hybrid není. Ten je o ekologii a ekonomice provozu. Jak moc tedy elektrika uspoří benzínu? Auto sice má neuvěřitelně malé mechanické odpory a bez plynu jede z kopce naprosto nádherně dlouho i tam, kde s jinými vozy už řadíme, ale stále je znát, že auto táhne hromadu železa v podobě akumulátorů, elektromotorů, elektroniky.

Jak už to u hybridu bývá, nejlepší výsledek byl ve městě – 7,1 l na 100 km. Mimo město pak osm litrů. Dálnice ale znamená, že motor jede naplno, elektromotory pomáhají… 9,3 l na 100 km. Ve výsledku jsme jezdili za 8,5 l na 100 km.

Zajímavý podvozek

Ještě něco k podvozku. Auto jsme zkoušeli jak na silnicích, tak i na polních cestách, kde se víc připojovala zadní kola. Nikdo to nepozná. Je to plynulé, pokud tedy zrovna nestojíte na kluzkém povrchu s vytočenými koly. Pak je cítit podivné cukání na různých stranách auta, jak se perou elektromotory se stabilizací a spalovacím agregátem.

Podvozek je jinak příjemný a i přes sportovní paket nezklamal. Přední náprava je mírně náchylnější na malou silniční „roletu“, zadní ji vyfiltruje s přehledem. Naopak zadní víc rozhodí velká díra, kterou přední náprava ignoruje. V kompletu je to výborné.

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
Motor:2494 ccm, čtyřválec, zážehový
Max. výkon:114 + 105 + 50 kW
Max. točivý moment:210 + 270 + 139 Nm
0–100 km/h:9,3 s
Nejvyšší rychlost:180 km/h
Průměrná spotřeba:5,4 l/100 km
Pohotovostní hmotnost:1 785 kg
Poháněná náprava:pohon všech kol
Cena základní verze:1 094 000 Kč
Cena s testovanou motorizací a výbavou:1 387 000 Kč

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám