Československá armáda v té době postrádala lehké vozidlo, schopné poradit si i v tom nejtěžším terénu. Konstruktéři tehdy asi netušili, že jejich výtvor bude ve vojenských garážích i po půlstoletí - na nástupce populární "vejdy" totiž Armáda ČR stále čeká.

Konstrukce "véesky", jak se autu také přezdívá, sice vycházela ze sovětských zilů či amerických studebakerů, český konstrukční tým ale navrhl řadu vlastních vylepšení. Důležité jsou třeba redukce v nábojích kol, které zvyšují světlou výšku vozu a tedy jeho průchodnost terénem. Brodivost vodou byla například jeden metr.

Daní za výborné terénní vlastnosti je ale pohodlí. Automobil je hlučný a jeho řízení vyžaduje "celého muže" - pragovka má sice poměrně výkonné vzduchové brzdy, chybí jí ale posilovač řízení.