Navíc stát a regiony by zrušením značek uspořily nemalé finance, které by jinak musely vkládat do jejich výroby a oprav včetně nahrazování těch odcizených. O kovové značky totiž mají velký zájem bezdomovci, kteří je pak prodávají ve sběrných surovinách.

Experti zřejmě narazí. Úředníci z ministerstva dopravy totiž o něčem podobném neuvažují. "Je to zajímavá myšlenka, otázkou zůstává, zda by šlo o nějaké výrazné snížení nehodovosti. Spíše je to předpoklad, který zatím není podložen čísly," sdělil Právu mluvčí dopravy Karel Hanzelka.

V současné době navíc stále ještě probíhá v Česku akce "Čisté silnice", která má za cíl odstranit nesmyslně umístěné značky. Její výsledky zatím nejsou známy, ovšem už teď je jasné, že podle dopravních expertů by jejich omezení mělo být ještě razantnější.

Čím méně, tím lépe

"Obecně se dá říci, že čím méně značek, tím lépe. Samozřejmě s ohledem na místní podmínky, jako například hustotu provozu a podobně," řekl Právu Pavel Tučka z brněnského Centra dopravních výzkumů.

"Existuje na to dokonce zahraniční studie Cost, která říká, že hlavně ve městech stoupá přetížení řidičů dopravními informacemi. Kapacita jejich vnímání má však své hranice," dodal Tučka.

Podle něj je na zvážení, zda například v místech s malým provozem úplně nezrušit značky a neponechat na řidičích, aby se řídili pravidlem pravé ruky, jako to například chtějí zavést radní Vysokého Mýta v některých částech města. "Nikdy to ale nesmí jít na úkor plynulosti a bezpečnosti dopravy," varuje Tučka.

Odvádí pozornost

S tím souhlasí i bývalý vyšetřovatel dopravních nehod a dnešní ředitel odboru dopravních přestupků na pražském magistrátu Zbyněk Bernat. "Ano, u nás je značek příliš mnoho. Přimlouval bych se za jejich omezení a důkladné probrání z hlediska jejich opodstatněnosti. Řidič často tápe, než si z té přemíry dopravního značení vybere tu správnou značku, a než se tak stane, nesoustředí se plně na jízdu a může způsobit i dopravní nehodu," řekl Právu Bernat.

Podle něj je navíc mnoho z těchto nadbytečných značek poškozených nebo zakrytých různými mladšími reklamami nebo keři, a řidiči se tak při vyšetřování nehody často s úspěchem brání odpovědnosti za její spáchání. "V takovém případě se pak vyšetřování nehody odkládá, protože nelze určit viníka," dodal Bernat. Škodu tak zaplatíme všichni ze svých daní.

Bernatův názor podpořil i Vladimír Menšík ze služby dopravní policie policejního prezidia. "Já bych byl také pro, ale musíme si uvědomit, že by to nešlo udělat paušálně všude. Například v Dobříši to zavedli v nově obytných oblastech, ale tam na to byli místní zvyklí a připravení," řekl Právu Menšík.

Zkušenosti z Evropy? Prý dobré

Právě studiemi dopravních psychologů se nechala inspirovat některá menší města v západní Evropě a rozhodla se buď úplně zrušit dopravní značky a semafory, nebo jejich počet minimálně rapidně omezit.

Zaváděcí projekt v holandském Drachtenu nedaleko Severního moře, o kterém loni informovala média, podpořila Evropská unie částkou v přepočtu více než 17,6 miliónu korun. Peníze šly na snížení nákladů s odstraněním semaforů.

Podle autora projektu, holandského dopravního specialisty Hanse Mondermana, tam došlo po zrušení dopravního značení údajně k významnému snížení nehodovosti. Zkušenosti Holanďanů pak přivedly ke stejnému kroku i radní německého městečka Bohmte u Osnabrücku.