Tím nejčastějším důvodem problému je špatná zubní hygiena. Lidé používají například příliš tvrdé kartáčky. Při intenzívním čistění pak dochází k dráždění nebo dokonce lehkému poranění dásní. Pokud se tak děje opakovaně, začnou ustupovat.

Obnaží se pak krčky zubů. Jsou v místech, kde zub mizí v dásni. Krčky nepokrývá sklovina, tvoří je zubní cement protkaný tisíci kanálky. Vedou k zakončení nervů. Bolest vyvolává jejich dráždění. Citlivě reagují na chlad, teplo, hodně kyselá a sladká jídla, ale někdy jen na pouhý dotyk nebo čištění při zubní hygieně.

Ústup dásní vyvolává také špatné čistění zubů. Správná hygiena vyžaduje, abychom bílý povlak plný baktérií (tzv. plak) odstranili nejen z povrchu našich řezáků a stoliček, ale také z mezer mezi nimi a z prostor, kde k nim přimykají dásně. Pokud to neuděláme, vytvářejí se v těchto místech jakési kapsy a v nich se plaku výborně daří. Spouští se zánět a časem se zanítí i tkáně, ve kterých chrup drží. Dásně reagují na bakteriální dráždění opět tím, že začnou ustupovat.

Prostor za nimi musíme čistit malými krouživými pohyby. Stomatolog, nebo spíš zubní hygienistka, nám ukážou správnou techniku čištění a poradí při výběru vhodného kartáčku.

Pozor na kyselé a sladké nápoje i potraviny

Dalším důvodem citlivých zubů bývá třeba poškozená nebo popraskaná sklovina na jejich povrchu. Může mít různou příčinu. Třeba mechanickou. K obrušování zubů totiž dochází z řady důvodů, například kvůli jejich špatnému postavení nebo kvůli chorobnému skřípání zubů (bruxismu). To je projevem psychického napětí a obvykle k němu dochází ve spaní, ale u některých lidí i ve dne.

Sklovinu však dokáže narušovat také příliš častá konzumace kyselých nápojů a jídel. Čítankovým případem mohou být ovocné džusy z citrusových plodů (pomeranč, grapefruit apod.) nebo třeba bílé víno. Mění totiž pH v ústech. Kyselé prostředí, které tam pak vznikne, narušuje sklovinu.

Organismus si s tím většinou umí poradit. Látky, které obsahují sliny, narušenou sklovinu neustále spravují. Pokud ovšem pijeme zmíněné nápoje často a navíc je popíjíme dlouze, možnosti přirozených reparačních mechanismů se postupně vyčerpávají. Zvolna pak dochází ke ztenčování skloviny a k dalším trvalejším škodám.

Podobné efekty má také přehnaná konzumace sladkých jídel nebo nápojů. I rozklad cukrů působí na sklovinu negativně. V některých druzích ovoce, třeba v jablkách, dochází ke kombinovanému působení kyselých a sladkých složek.

To samozřejmě neznamená, že bychom neměli jíst jablka. Jen bývá dobré, když je zapijeme čistou vodou nebo si po nich vezmeme žvýkačku. Zejména pak tehdy, když nás trápí citlivé zuby, případně sklon k nim. Působení látek, které naleptávají sklovinu, se tím zmírní nebo prakticky eliminuje.

Někoho napadne, že by si mohl vyčistit zuby. Odborníci to doporučují až 30 minut po jídle. Sliny za tu dobu obvykle zeslabí působení kyselých složek. Jinak hrozí, že tvrdým kartáčkem přispějeme k poškození jejich povrchu. A obnažení citlivé zuboviny je to, čemu se snažíme předejít.

Vybělit si zuby? Jenom u odborníka!

Další možnou příčinou citlivě reagujících zubů mohou být následky jejich nevhodného nebo špatně provedeného bělení. To patří zásadně jen do rukou profesionálů. Laik si může v dobré víře svůj chrup vážně poškodit.

Například zdánlivě neškodná přírodní metoda radí lidem cucat citrón nebo do něj intenzívně kousat. Zuby si tím nevybělíte, ale velmi pravděpodobně si narušíte sklovinu. Z důvodů, které jsme už probrali. Kyselost citrónu lze prý zmírnit tím, že si ho pocukrujeme. Výsledná směs působí na zuby ještě agresívněji než samotný citrón.

I při bělení, které vám udělá zubní lékař, může dojít k tomu, že se u vás objeví přecitlivělá reakce zubů. Je to dokonce dost pravděpodobné: v různé míře potrápí tento jev zhruba třetinu pacientů, kteří zákrok podstoupí. Ve většině případů jde však o potíže přechodné a po aplikaci speciálních přípravků obvykle odezní.

Pokud jde o zubní pastu, o které byla řeč v úvodu článku, určitě nejde o nesmysl. Obsahuje látky, které dokážou s různou efektivitou zaplnit obnažené kanálky vedoucí skrz zubovinu k citlivým zakončením nervů. V kombinaci s měkkým kartáčkem může zmírnit problémy. Její možnosti jsou však limitované.

Dobré řešení je stomatolog, ne rady na internetu

Zubní lékař najde příčinu našich potíží a pomůže nám ji odstranit. Třeba tak, že nás požádá, abychom si přesně zapisovali, co jíme a pijeme. Pak nám poradí, které potraviny nebo nápoje omezit, případně čím je nahradit.

V některých případech může pokrýt jednotlivá postižená místa pomocí speciálních laků, pryskyřic, fazet a dalších pomůcek. Rozhodně je nutné, abyste hledali řešení s ním a ne pomocí rad na internetu. Jinak riskujete, že si spíš ublížíte, než pomůžete.