Novinkou posledních dní je, že se stává dostupnou běžnému pacientovi. Česko se ocitá na špici léčby rakoviny světlem. Zatím se jím léčí ve Velké Británii, Německu a na Slovensku. V USA se k systémové léčbě připravují.

Léčba rakoviny světlem se v ČR úspěšně rozvíjí.

Léčba rakoviny světlem se v ČR úspěšně rozvíjí.

FOTO: Václav Pergl, Právo

„Již loni byl první takový lék s účinnou látkou temoporfin (přípravek Foscan) schválen pro používání v České republice a byla učiněna i dohoda o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Teď jsme těsně před uzavřením smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou,“ řekl Právu docent Roman Šmucler, vedoucí lékař Centra fotonické medicíny 1. lékařské fakulty UK a VFN.

Vysvětlil, že k dispozici jsou zkušenosti s prvními vlastními pacienty i ze společné práce s University College of London, kde výzkum vede profesor Colin Hopper a kde se čeští lékaři tuto metodu učili.

Princip terapie

Podle docenta Šmuclera se lék vpraví nitrožilní infuzí do cévního systému pacienta a následně je vychytán ve vyšší koncentraci v tkáních postižených zhoubným nádorem. „Po několika dnech, obvykle po dvou až čtyřech, zasaženou oblast ozáříme světlem určité vlnové délky. Tím se spustí chemická reakce, která nám ukáže rozsah onemocnění a následně dojde k usmrcení nežádoucích buněk.“

Podle profesora Luboše Petruželky, přednosty onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN, je klíčovou metodou selektivita, to znamená schopnost cíleně poškodit nemocnou část organismu.

„Nikoli bez zajímavosti je skutečnost, že léčba vyvolává specifickou protinádorovou imunitu,“ soudí profesor. Jedinou nevýhodou je fakt, že pacient musí strávit několik dní v místnosti s omezeným množstvím světla. Je to světlo, které vydává zhruba 60wattová žárovka.

profesor Luboš Petruželka

profesor Luboš Petruželka

FOTO: archív VFN

Fotodynamická terapie přípravkem s uvedenou účinnou látkou je prozatím v České republice schválena pro léčení zhoubných nádorů hlavy a krku. V jiných oblastech se v zahraničí úspěšně zkouší, ale čeká se na dokončení studií.

Nadějné jsou vyhlídky i jiných léků založených na podobném principu. Například přípravek Photofrin se v Japonsku používá mimo jiné k léčbě rakoviny plic. Velkou výhodou je, že je možné ošetřovat v podstatě jakýkoli biologický typ zhoubného solidního nádoru. Výjimku tvoří maligní melanom, tedy zhoubný nádor kůže, u něhož je průchod světla znemožněn tmavým zbarvením tkáně.

Komu metoda prospěje

Obecně se dá říct, že všem pacientům, u kterých by klasická operace nadělala větší škody. Například jsou to nádory na kůži a některé na sliznicích v ústech a nosohltanu. Pří zákroku nedojde ke ztrátě tkání, která by se musela nahrazovat, a lékaři se vyhnou i jizvě.

„Profitovat z metody mohou i pacienti, u nichž jsou zhoubné nádory obklopené zdravými tkáněmi. Jde třeba o uzliny v krku v blízkosti velkých cév, kde je riskantní operovat klasicky. A v neposlední řadě je metoda přínosem pro pacienty, jejichž celkový stav už neumožňuje fyzicky náročnější způsob operování třeba kvůli dlouhodobé anestezii,“ vysvětluje docent Šmucler.

Nejde o všelék

Lékaři ale varují před přehnanými nadějemi. „Nejde o všelék, který bude možné nasadit všem nemocným. V principu totiž jde o chirurgickou metodu. Na jedné straně je velkou výhodou selektivita, na druhé se defekt po odloučené tkáni hojí déle. To je nevýhoda proti běžné chirurgii, protože při ní je možné ránu ihned uzavřít,“ vysvětluje profesor Jiří Mazánek, přednosta stomatologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN.

profesor Jiří Mazánek

profesor Jiří Mazánek

FOTO: archív VFN

Tato klinika spolu s onkologickou se právě úzce podílí na výběru pacientů pro centrum fotonické medicíny. Profesor Mazánek zdůrazňuje, že každé nasazení léčby světlem zvažuje tým odborníků, který v zásadě vybírá, zda je pro pacienta nejlepší klasická operace, ozáření či fotodynamická terapie. Metody lze v případě potřeby i kombinovat.
Nejvýhodnější nasazení terapie je tehdy, kdy se musí odstranit rozsáhlý plošný útvar na sliznicích či kůži, kde by klasickou chirurgií byl problém ránu sešít.

„Ještě elegantnější je použití metody v hloubce organismu, při čemž zavedeme světlovodné vlákno například do postižené krční uzliny nebo do některých orgánů lidského těla a tam nádor ozáříme. Tím, že v okolí jsou zdravé tkáně, celý proces pacienta jen málo zatěžuje. V oblasti hlavy a krku tak lze třeba ošetřovat nádorově zasažené krční uzliny přisedlé k velkým cévám či v blízkosti jiných důležitých struktur,“ říká docent Šmucler.

Konečně fotodynamickou terapii lze využít i u pacientů v pokročilé fázi onemocnění, kdy vhodným rozsahem ošetření lékaři zlepší schopnost přijímat potravu, mluvit či celkový vzhled nemocného.

V dermatologii už běžně

V dermatologii se léčba světlem už používá léta. Jde o tzv. topickou metodu, kdy se nanese látka ve formě krému na nádor, počká se několik hodin a pak jej lékaři osvícením usmrtí. „Dnes nám někdy stačí i sluneční svit,“ říká docent Šmucler.

Zdůrazňuje ale, že systémové použití, s nímž nyní začali, je jiné a spočívá v podání látky do žíly. Ta si pak nádor najde kdekoli a stejně tak všechna ložiska nádoru. „Často i taková, o kterých jsme vůbec nevěděli. U systémového podávání navíc nejsme odkázáni jen na povrchové útvary. Se světlovodným vláknem se v organismu člověka dostaneme prakticky kamkoli, kde se nádor vytvořil,“ tvrdí docent Šmucler.

docent Roman Šmucler

docent Roman Šmucler

FOTO: archív VFN

Spolupráce s praktiky a zubaři

Pro osud pacienta je nejdůležitější včasný záchyt nádoru, ideálně pak dokonce ve stavu, který mu předchází. Proto je tak důležitá spolupráce s praktickými lékaři a zubaři. „Třeba v dutině ústní často můžeme několik let pozorovat proces, než se stane nebezpečným. Stačí, aby se do těch úst někdo pravidelně díval a vše podezřelé poslal ke specialistům. To zachrání více lidí než stroje za miliardy a nestojí to prakticky nic,“ zdůrazňuje profesor Mazánek.

Docent Šmucler dodává, že zubní lékaři by měli jako pomůcku používat autofluorescenci, modré světlo, které je známé z Kriminálky Las Vegas a jímž se svítí do úst. „Podezřelé tkáně, často okem neviditelné, jakoby přestanou svítit a my víme, kam se zaměřit. Takovýto přístroj nestojí mnoho a měl by být v každé zubní ordinaci. Dnes se pokoušíme zkonstruovat zubní lampu, která už bude mít takové modré světlo rovnou v sobě. Zachránilo by to hodně životů,“ uzavřel docent Šmucler.

Cena asi sto tisíc Kč

Náklady na fototerapii podle docenta Šmuclera nepřevyšují při vhodné indikaci cenu klasické chemoterapie či ozáření a jsou nižší než na biologickou léčbu. Jedno ošetření se podle povahy onemocnění pohybuje od 70 do 100 tisíc korun.

Léčbu pacientů kontroluje komise odborníků. Po jednom roce by měly být výsledky všech léčených vyhodnoceny a mělo by být vydáno doporučení, které by umožnilo využití této metody i na jiných pracovištích.