Přednosta olomoucké psychiatrické kliniky Ján Praško informoval o tom, že většina přípravků na spaní má mnoho vedlejších účinků při užívání i po vysazení. Hrozí například závratě a halucinace.

Podle odborníků by se hypnotika měla užívat nejvýš dva až čtyři týdny. Lékař by neměl předepisovat léky na delší dobu než na měsíc.    

Klasická hypnotika čili léky na spaní kvůli zbytkové ospalosti zhoršují motoriku a schopnost soustředění, hrozí úrazy a dopravní nehody,psychiatr Ján Praško

"Hypnotika neposkytují fyziologicky hodnotný spánek, spánek je jaksi umělý," řekl psychiatr Petr Hrubeš z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Upozornil, že u pacienta užívajícího hypnotika roste pocit nevyspání navzdory tomu, že spal celou noc.

Pozor na kombinaci léků s alkoholem 

Hodně lidí postupně zvyšuje dávky, spojuje užívání léků s alkoholem a kouřením. Někteří pacienti berou dokonce padesát až sedmdesát tablet denně, kupují je na internetu.    

Hypnotika mohou mít i paradoxní účinky. Po několika letech užívání je pak člověk bere třeba proto, aby se lépe soustředil na práci, což se spánkem nemá nic společného. Vyskytnout se mohou také náměsíčné stavy, kdy postižený telefonuje, sleduje televizi, jí nebo dokonce řídí auto, ale ráno si na nic nepamatuje. 

Při potížích se spánkem je vhodné
  • nejdříve upravit spánkový režim, tedy chodit spát a zejména vstávat ve stejnou dobu
  • pokud člověk neusne do dvaceti minut, měl by vstát, věnovat se nenáročné činnosti a jít si lehnout jen při pocitu ospalosti
  • při nespavosti delší než měsíc je potřeba vyhledat odborníka, který nasadí léky nebo doporučí psychoterapii

Nespavostí trpí třetina lidí

Ve spánku člověk hospodaří s nastřádanou energií, a také řeší problémy, což může vést k poruchám spánku. Nespavost je stav, kdy pacient hodnotí svůj spánek jako nedostatečný.

Nespavostí trpí asi třetina lidí, polovina z nich to vnímá jako problém. Každý desátý člověk trpí nespavostí chronickou.

Podle psychiatrů vede nespavost častější pracovní nepřítomnosti, nehodám a úrazům, poruchám paměti, depresivním stavům a zvyšuje se vnímání bolesti. Dlouhodobá nespavost zhoršuje celkové zdraví. Naopak nadměrná spavost pravděpodobně zkracuje život.

Normálně by měl člověk usnout do půl hodiny. Potíže s usínáním rostou s věkem. Klesá totiž hladina hormonu melatoninu v krvi, jenž řídí cyklus spánku a bdění. V současnosti se zkoumá jeho vliv na imunitní systém.