Co to vlastně řeč těla je? Podle Elišky Landovské z poradny Hvězda je řeč těla v podstatě souborem mimiky a gestikulace, kterou člověk používá v běžném životě. A tato mimika i gesta by měly být v souladu s tím, co člověk říká. Velmi zajímavý je určitě fakt, že řeč těla tvoří 70 % našeho celkového projevu. Jen 7 % pak vyplňuje hlas a zbytek tvoří obsah toho, co říkáme.

A Eliška Landovská to vysvětluje i tím, že kolikrát nám stačí se jen dívat z dálky na jiného člověka a neslyšet, co říká a stejně podle jeho gestikulace vytušíme, o čem mluví.

Mimika nás provází od narození. U malých dětí je pak spolu s gesty mnohem výraznější - nakonec je to jejich hlavní dorozumívací prostředek. Ještě v pubertálním období jsou dospívajícím velmi blízká rozevlátá a široká gesta. Jak ale člověk stárne, jeho gesta se zmírňují. A kolem 50 až 60 let už gesta lidé téměř nepoužívají, či jen velmi umírněně.

Co nám řeč těla prozradí?

Jak říká Martin Landovský (poradna Hvězda), tělo prozradí naše pocity, naši náladu i to, zda svou argumentaci myslíme vážně. Zdůrazňuje, že je důležité své tělo pochopit a umět číst jeho řeč.

Martin Landovský vysvětluje, že mnohem intenzivněji na řeč těla reaguje naše podvědomí. Jako příklad uvedl tzv. rozhlasové typy: to jsou lidé, u kterých si, když známe jen jejich hlas, říkáme" to jsou skvělí, sympatičtí lidé. Když je pak poznáme osobně, jsme nepříjemně překvapeni a říkáme si, že to snad není možné, že to jsou oni.

Naše gesta tedy o nás prozradí mnoho. Například založené překřížené ruce a zkřížené nohy signalizují, že ten člověk  - ačkoli se tváří mile - nemluví pravdu. Když se k tomu ještě k nám natočí bokem, víme, že tomu člověku už bychom neměli věřit.

Když o někoho například máme zájem, pak automaticky a nevědomky naše špičky směřují směrem k našemu objektu. Je to možné pozorovat na různých recepcích, nebo večírcích.

Dalším příkladem může být také proplétání rukou, které znamená, že dotyčný člověk ztrácí jistotu.

A člověk, který se cítí být nadřazený, se vám při rozhovoru nebude dívat do očí. Koukat se bude nad vás či mimo vás.

Oči jsou naším zrcadlem

Nejen gesta jsou výmluvná. Už dávno se říká oko - do duše okno. Ano, oči prozradí mnoho. Od malička rodiče dětem, které zkouší lhát, říkají: "podívej se mi do očí a řekni mi pravdu". A také v literatuře, nebo filmu jsme se mnohokrát setkali s postavou, která: "ač se usmíval, jeho pohled zůstával ledově chladný...". Oči zkrátka člověka většinou prozradí. I když je třeba zdatný lhář. Martin Landovský např. uvádí, že když takový člověk doslova civí na svůj protějšek, dá se předpokládat, že je to lhář. Pozná se to celkem jednoduše: na chvilku uhneme pohledem a sledujeme, co náš protějšek udělá. Když se nás bude snažit dále studovat, je jasné, že nás chce za každou cenu přesvědčit a udržet kontakt.

Díky očím také poznáme zájem. Jasným a neklamným znamením jsou rozšířené zorničky, které nemůžeme nijak ovlivnit. Nakonec i to známe z knížek: "oči se mu rozzářily štěstím, nadšením, krásou," atd. I proto mnoho lidí nosí tmavé brýle.

Emoce se dají krotit a gesta se dají naučit. Je za tím však hodně práce. A samozřejmě jako vše i řeč těla se dá nejen využít, ale i zneužít. Nic to nemění na tom, že bychom se měli snažit porozumět řeči našeho těla, nejen těm ostatním.

V přiloženém videu uvidíte, co jednotlivé pozice mohou vyjadřovat.