Nejznámější literární postavě J. K. Rowlingové je nyní podle autorky šestatřicet. To je dost na to, aby Harry splatil studentské půjčky z Bradavic a konečně se začal chovat dospěle, koneckonců má už tři děti. Otázka je, zda jeho „generace“, tedy dnešní dvacátníci až třicátníci, jeho dospělost akceptují.

Díky za to zpoždění

Začátky byly z dnešního pohledu neuvěřitelné. A zdlouhavé, koneckonců na počátku všeho stálo zpoždění.

Nápad na postavu Harryho Pottera dostala tehdy pětadvacetiletá tlumočnice Amnesty International v roce 1990 ve vlaku z Manchesteru do Londýna, který měl „sekyru“ čtyři hodiny. „Představa románu o mladém chlapci, který chodí do čarodějnické školy, mi během toho čekání vyskočila z hlavy.

Jakmile jsme dorazili na stanici Clapham Junction, koupila jsem si notes a začala jsem zuřivě psát,“ vzpomíná autorka nejúspěšnější románové série všech dob, která to zatím dotáhla na 430 miliónů prodaných výtisků.

Samotný nápad ale na úspěch nestačil. V roce 1990 Rowlingová pochovala matku, která deset let trpěla sklerózou multiplex, a poté raději odjela do portugalského Porta. Tam se seznámila s novinářem Jorgem Arantesem, velkým obdivovatelem klasických románů Jane Austenové.

Brali se v říjnu 1992, v červenci následujícího roku se jim narodila dcera Jessica a do listopadu stihli i rozchod. V prosinci 1993 putovala Rowlingová zpět do Edinburghu k sestře a kromě dcery s sebou vezla první tři kapitoly Harryho Pottera.

Hlavní hrdinové ságy s autorkou na premiéře posledního dílu

Hlavní hrdinové ságy s autorkou na premiéře posledního dílu

FOTO: Profimedia.cz

Ve Skotsku začala psát usilovněji. O něco později, když úspěch ještě zdaleka nebyl jistý, pouštěl její agent do médií zprávy o tom, jak psávala po kavárnách, protože doma neměla na topení. Svět staré „dobré“ dickensovské Británie je přitažlivý, tak proč ho nepřiživit.

Rowlingová ale všechny podobné nesmysly vyvrací. Coby svobodná matka brala štědré sociální dávky v řádech tisíců liber měsíčně, doma měla teplo a v kavárně tvořila hlavně proto, že malá Jessica cestou v kočárku „zabrala“, a ona tak získala pár nerušených hodin na psaní.

Jenže ani když během roku 1995 román na starém psacím stroji dokončila, neměla vyhráno. První díl Harryho Pottera postupně odmítlo dvanáct nakladatelů a teprve Barry Cunningham z nakladatelství Bloomsbury projevil zájem.

Po několikaměsíčním jednání, které probíhalo přesně před dvaceti lety, v srpnu 1996 smlouvu podepsala. Dostala zálohu 1500 liber, v tehdejší měně okolo 70 až 80 tisíc korun. Dost málo na úspěch, který následoval a který z ní udělal dolarovou miliardářku a 1062. nejbohatší osobu na světě.

Jaká je „generace Bradavic“?

Co se za ty dvě dekády změnilo? Především dospěla „potterovská generace“, kterou v dětství románová série znovu vrátila ke čtení knih, a život bez Harryho Pottera si mnozí z nich ani dnes nedovedou představit.

Dokonce natolik, že podle listu Daily Mail je čarodějnický učeň podnítil k tomu, aby se ze všech sil snažili dostat na staroslavnou Oxfordskou univerzitu, tolik podobnou středověkým interiérům školy v Bradavicích.

Dvacetileté výročí zrodu potterománie oslavila tato cukrářka nápaditým dortem.

Dvacetileté výročí zrodu potterománie oslavila tato cukrářka nápaditým dortem.

FOTO: Profimedia.cz

Koneckonců filmaři vytvářeli exteriéry školy právě podle oxfordské koleje Christ Church. Sice prestižní, ale také zkostnatělá instituce je pro „generaci Bradavic“ ideálem, zejména společné stolování v obřích gotických refektářích, nošení splývavých talárů a účast na tradičních obřadech. Potterovská obraznost zjevně zasáhla celou generaci.

Rowlingová topí pod kotlem

Co se loni padesátileté spisovatelky týče, ta je mimořádně pečlivou kurátorkou svých fiktivních stvoření a dává si pozor, aby neskončila jako režisér George Lucas. Ten tak dlouho točil prequely svých Hvězdných válek, až o celou značku přišel – lépe řečeno dostal od studia Disney takovou nabídku, že na ni nešlo říci ne.

Což o to, Rowlingová také nechudne. Jen loni vydělala na Potterovi 8,3 miliónu liber (298 miliónů korun). Prodej navíc loni poskočil díky novému vydání s novými obálkami o 29 procent a celkové tržby v kombinaci s novou řadou detektivek, které autorka vydává pod pseudonymem Robert Galbraith, narostly o 51,6 procenta.

Osmý příběh ságy

Skotsky spořivá spisovatelka však nespí na vavřínech a dál se snaží rozšiřovat své impérium. Letos v létě uvede na londýnském West Endu v divadle Palace divadelní hru Harry Potter a Prokleté dítě, což má být vůbec největší potterovská událost roku. Herci sice ještě nebyli obsazeni, ale v předprodeji už teď zmizely tisíce lístků.

Děj poskočí od Harryho odchodu z Bradavic o 19 let – zkušený čaroděj v něm má už tři děti, ale příběh bude sledovat jen nejmladší z nich. Jmenuje se Albus Severus a jen obtížně se bude vyrovnávat s dědictvím mimořádné rodiny. V tom se podobá svému otci.

Rowlingová skvěle ovládá marketing – hře zařídí nezbytnou „umírněnou kontroverzi“ tím, že do role Hermiony obsadí černošku. Hlavně ale zopakuje trik z posledního filmového dílu ságy Harry Potter a Relikvie smrti, který byl kvůli složitosti a délce děje rozdělen na dva díly. Totéž se nyní chystá i s divadlem. Fanoušci si už teď stěžují, že na předražené představení budou muset cestovat dvakrát. Jenže přijedou, a to je hlavní.

A aby toho nebylo málo, v listopadu 2016 přijde do kin rodinný velkofilm Fantastická zvířata a kde je najít. Předlohu napsala Rowlingová už v roce 2001 a velkou část finančního výtěžku věnovala charitě.

Pottermore čili nečekaný neúspěch

Přesto okolo 20. výročí zazněly i varovné signály. Potíže má zejména speciální webová stránka Pottermore, jedna z vlajkových lodí impéria, kterou autorka spustila v dubnu 2012 ve spolupráci se studiem Sony.

Čtenáři ji nejprve považovali za novou knihu, ale když se omyl vysvětlil, zdálo se, že je další kouzlo na světě. Stránka totiž vydělala za první tři dny milión liber a za první měsíc tři milióny.

K tomuto zisku však Rowlingové nepomohla magie, ale neuvěřitelná náhoda. Když totiž podepisovala smlouvu na vydání první knihy, Harry Potter a Kámen mudrců, ponechala si digitální práva na všechna budoucí vydání svých děl. Přesněji řečeno, nakladatele nenapadlo je po ní chtít. Asi by mu je přenechala. Jenže proč by si o ně říkal, když Kindle spatřil světlo světa až v roce 2007?

Pak se ale něco zadrhlo a loni Pottermore vykázal ztrátu šesti miliónů liber a obrat klesl stránce téměř pětkrát. Přitom právě od jedinečného interaktivního serveru umožňujícího přímé stahování e-booků a audioknih se čekal technologický průlom. Mělo jít o výkladní skříň toho, jak budou napříště majitelé globálních značek Potterova typu oslovovat čtenáře a zákazníky.

Místo toho bylo potřeba koncem září 2015 stránku kompletně předělat. Inu, ani miliardářka nemá na růžích ustláno a v době nástupu nových médií je boj o čtenáře zvlášť tvrdý.

Fakt, že impérium Rowlingové vůbec poprvé narazilo na vážnější potíže, však rozhodně neznamená, že by s potterovským zázrakem měl být brzy konec.