„Tato teorie by mohla vysvětlit původ bankovní krize, sebevědomí a bohatí bankéři se totiž bez skrupulí snáze pouštějí do bezostyšného chování,“ míní doktor Paul Piff z University of California v Berkeley, jenž provedl řadu výzkumů, průzkumů a experimentálních testů.

Výsledky všech hovořily jasně. Bohatí a společensky privilegovaní lidé jsou většími lumpy a mizery, využívajícími šanci podvádět ve svůj osobní prospěch. Tito lidé jsou také mnohem více zaměřeni na své já, jsou tedy obecně mnohem sobečtější.

„Lidé z bohatšího a vlivnějšího prostředí jsou obecně nenasytnější, častěji lžou při vyjednávání a častěji podvádějí. Být ve vyšší sociální třídě – buď po narození původem či později dosažením vlastním úsilím – má zcela zřejmý vztah s neetickým chováním a rozhodováním,“ tvrdí doktor Piff v závěru své studie.

Podle něj se tak jen potvrzují učení Aristotelova, Platónova či Ježíšova, že „chamtivost a nenasytnost jsou kořeny neetického chování“.