Jenže hned po vstupu do hostivařského ateliéru, kde mělo probíhat velké focení pro katalog plavek z kolekce Aquila na rok 2011, jsem si už tak jistá nebyla. S výškou necelý metr sedmdesát a konfekční velikostí šestatřicet si mezi lidmi tlustá rozhodně nepřipadám, ale při pohledu na dvě profesionální modelky jsem si hned přišla jako baculka. Naštěstí mi to tady prošlo.

„Ráno jsme museli poslat domů pár modelek, které jsme na práci původně najali,“ říká mi koordinátorka Jindra. „Byly moc štíhlé, potřebovali jsme plnější typy.“ Dívám se na dvě elegantní, vysoké slečny, které už splňují požadavky, a marně pátrám po gramu tuku. Tyhle mi taky přijdou jako kost a kůže.

Profesionální modelka dobře umí ovládat výraz tváře, ví, jak pracovat s břišními svaly a v jakých úhlech bude před kamerou vypadat dobře. Nic jednoduchého, jak jsem poznala na vlastní kůži.

Profesionální modelka dobře umí ovládat výraz tváře, ví, jak pracovat s břišními svaly a v jakých úhlech bude před kamerou vypadat dobře. Nic jednoduchého, jak jsem poznala na vlastní kůži.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Polkla jsem a hned jsem hledala nějaký kus plavek, který by zakrýval co největší část těla. Vybrala jsem dvoudílné hnědé plavky typu tankiny, které mají místo podprsenky pouhé tílko. Jistota je jistota, vrchní díl mi spolehlivě zakryl pupík. A pak jsem dělala to, co modelky obvykle dělají – čekala. Menší část asi dvacetičlenného týmu čekala se mnou a postávala u stolu s občerstvením. Ostatní měli plné ruce práce.

Zpoždění a shon

Už od rána bojuje tým se zpožděním. Maskérky se snaží nezvětšovat časový skluz. Modelky musejí být perfektně nalíčené a těla by měla být natřená zlatavým krémem. Fotografka Anna Kovačičová na ně trpělivě čeká. „Na týmu jsem absolutně závislá.

Těžko tuhle práci můžeme dělat jeden bez druhého,“ říká Anna a vysvětluje, že profesionální úroveň dnešního focení se dá srovnat s produkcemi na západě. Těch má Anna, jako fotografka uznávaná v Evropě, za sebou taky dost.

Líčení může trvat i několik hodin. Mě ale museli stihnout za několik málo minut.

Líčení může trvat i několik hodin. Mě ale museli stihnout za několik málo minut.

FOTO: Milan Malíček, Právo

První modelka je konečně připravená. Ohromné reflektory, šestiúhelníková skleněná místnost, odborníci na photoshop, spousta pobíhajících lidí a dlouhonohé modelky dávají tušit, že výsledné fotky budou určitě vypadat výborně.

Fotky mají ilustrovat plavky pro normální ženy, ale tyhle modelky se normálu přece jenom vymykají. Záměr týmu je ale jasný. Anna Kovačičová s normálními ženami nepracuje. Musejí splňovat kritéria krásy dané módním byznysem. „Krátké nožičky jsou krátké nožičky a velký zadeček je velký zadeček. Na fotkách nevypadají dobře,“ odpovídá mi Anna.

 

Ráno jsme museli poslat domů pár modelek, které jsme na práci původně najali. Byly moc štíhlé, potřebovali jsme plnější typy. Jindra, koordinátorka focení

 

„Sama bych si před kameru taky nestoupla,“ dodává fotografka a maminka, která si práci s objektivem před lety vyzkoušela i jako fotomodelka.

Ta a žádná jiná

A své odhodlání hned dokazuje, když za jedno z děvčat odmítne přijmout náhradnici. Jedna z modelek totiž při focení zkolabovala. Každého asi napadne, že příčinou jsou diety a hladovky na udržení štíhlé postavy, ale blonďatá kráska má za sebou už dvě hodiny focení před žhavými reflektory, které se odrážejí od zrcadlového „akvária“, a na hlavě má kreativní výtvor z igelitu. To by asi vydržel málokdo.

Uznávaná fotografka Anna Kovačičová jde do projektu vždy s jasnou představou.

Uznávaná fotografka Anna Kovačičová jde do projektu vždy s jasnou představou.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Tým čeká, až se vzpamatuje a bude moci pokračovat. Vyčerpaná modelka dostává led na zátylek a hodně vody. Všichni už vědí, že se musí počítat s dalším zpožděním.
Nepříjemnou situaci a pokračující zdržení nevyřeší ani nová krasavice, která se objeví na scéně – Miss vitalita 2010 Carmen Justová. Carmen díky svému titulu zastupuje Aquilu a také přijela udělat pár fotek mezi zrcadly.

Pro Itálii moje nohy nejsou

Manažer navrhuje, že by Carmen mohla indisponovanou modelku nahradit, ale Anna Kovačičová protestuje. „Už jsme si určili nějaký styl,“ říká rozhodně a čeká se dál. Ani miss Vitalita ani já nemáme co dělat, a tak ji jdu vyzpovídat.

Vypadat sexy je někdy opravdu těžké. Zvlášť když na vás stříkají vodu, a ta se vám roztéká v očích spolu s makeupem.

Vypadat sexy je někdy opravdu těžké. Zvlášť když na vás stříkají vodu, a ta se vám roztéká v očích spolu s makeupem.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Carmen má jako mnoho českých miss zálusk na kariéru modelky a sny o práci v zahraničí.

Krátké nožičky jsou krátké nožičky a velký zadeček je velký zadeček. Na fotkách nevypadají dobře. Sama bych si před kameru taky nestoupla. Anna Kovačičová, módní fotografka a bývalá modelka

„Určitě bych ráda jela, nejspíš do Asie, kde mám možnost se uplatnit. Třeba v Itálii nemám šanci,“ myslí si Carmen a upozorňuje na svoje stehna. „Hraju závodně volejbal, takže na stehnech nikdy nezhubnu,“ říká Carmen, která má rozhodně hubenější nohy než já a většina žen, které znám.

Pak manažer dostane nápad, že by mě mohli vyfotit bez makeupu. Jdu do zrcadlové místnosti a nechám na sebe stříkat vodu z lahve. Je to docela legrace – tedy hned, jak se přestanu cítit trapně. Zkouším zajít za kosmetičkami, jestli mě už nenamalují, ty ale mají plné ruce práce s přeličováním indisponované modelky a doháněním skluzu.

Cestou narazím na výrobce plavek, kteří se na focení přišli podívat a stejně jako já většinou postávají kolem. K mému překvapení nejde o velkého výrobce, ale o rodinnou firmu z Frenštátu po Radhoštěm.

Mobily v pohotovosti

„Navrhujeme a vytváříme různé řady spodního prádla a plavek. Aquila nás oslovila, abychom dělali kolekce i pro ně. Budeme je distribuovat do menších butiků,“ vysvětluje David Šrubař starší. Jeho firma Jane se určitě ráda chytila příležitosti.

 

FOTO: Milan Malíček, Právo

Při focení nemají v podstatě žádnou práci. Snad jen kontrolují, jestli plavky opravdu sedí a vše je v pořádku. Zajímavý zážitek za to ale stojí, i když v téhle branži nejsou žádní nováčci. „Děláme více katalogů na různé produkty,“ říká David Šrubař mladší.

Na moji otázku, kterou dnes dávám všem, jestli by nebylo lepší vyfotit ženy s různými typy postav, aby zákaznice věděly, co jim bude slušet, odpovídají, že tohle není jediné focení, které v rámci propagace své firmy absolvují. „Děláme i nadměrné podprsenky. Ty jsme fotili s poněkud oplácanější slečnou,“ vysvětluje Šrubař starší. Hurá, alespoň něco.

Už je ale šest večer a ještě pořád to nevypadá, že by konečně měl přijít zlatý hřeb dnešního dne (i když asi jak pro koho) – má procházka po molu v záři reflektorů. „Makeup artist“ musí vyzvednout své dítě a jít s ním domů. Všichni v týmu vytáhnou mobilní telefony a zběsile volají, aby sehnali náhradu. Ateliér, fotografka i všichni ostatní jsou najati na jeden den. V případě Anny Kovačičové jde určitě o denní honorář, který má za sebou pět nul.

Chce to nános barev

Zachránkyně situace, kosmetička Zuzana, přijíždí kolem sedmé s tak velkým kufrem, že bych si do něj zabalila na měsíční dovolenou, a rychle začne vybalovat nářadíčko.
Bleskově líčí modelky a pak konečně mě. Když si pak sednu do křesla před velké zrcadlo, přiběhne někdo z produkce a řekne Zuzaně: „Dejte jí jen lehký přírodní makeup, rychle!“

Carmen Justová vyhrála v soutěži Miss České republiky titul miss Vitalita.

Carmen Justová vyhrála v soutěži Miss České republiky titul miss Vitalita.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Říkám si, že to snad není možné. Čekám tady devět hodin kvůli jedné profesionální fotce. Potřebuju být pořádně zmalovaná a načesaná, aby byl vidět rozdíl v tom, jak vypadám normálně a po úpravě týmem profesionálů. Se Zuzanou se ale celkem rychle a snadno domluvím na tom, že potřebuju tmavé líčení a vlasy alespoň nakulmovat.
Vysvětluju jí, že píšu reportáž o tom, co dělají opravdové modelky. Upravuje mě v krátkých pauzách, když už jsou obě profesionální manekýnky tip ťop a do detailu připravené na další fotku.

Nakonec mám deset minut

Nalíčená přijdu do ateliéru a produkce mi dá deset minut. Divím se ale, že Anna Kovačičová odešla právě ve chvíli, kdy by měla fotit mě. „No, ona vás asi nevyfotí,“ slyším od Jindry. Každá minuta je drahá a Anna se za chvilku bude muset vrátit rovnou k focení pro katalog. „Může vás vyfotit váš fotograf,“ navrhuje Jindra.

Tak trochu mě v tu chvíli obcházejí mrákoty. Jsem tady celý den, a co horšího, musím odevzdat materiál, jehož součástí je i moje fotka, na níž budu za úžasnou krasavici. A jako ženská jsem spoléhala na šikovné ruce profesionální fotografky a dovednosti počítačových expertů. Nic z toho ale nebude.

Ateliéry v Hostivaři opouštím po deváté úplně vyřízená únavou. Ale dvacetičlenný tým má plné ruce práce ještě na mnoho hodin. Klobouk dolů.