„Děti se k nám dostanou buď tak, že je přivede sám rodič, nebo nás vyhledá jiný dospělý, který o problému ví. Někdy přijde i samo dítě, když už je starší. Nebo můžeme být osloveni policií, soudem či odborem péče o dítě,“ vysvětlil Právu Adam Carda z DKC.

Péče je pro klienty bezplatná. Centrum je neziskovou nestátní organizací, která své finance získává z grantů, od státu či od sponzorů. „Za úspěch považujeme už to, když se klienti dostanou do rukou odborníků. Některým se dostává péče terapeutická a diagnostická, vždy záleží na potřebách klienta, případná pomoc je šita na míru. Někteří klienti se v průběhu let do péče vracejí,“ říká klinická psycholožka centra Alexandra Fraňková.

„Délka poskytované péče je naprosto individuální. Záleží na tom, s jakou problematikou klienti přicházejí, jak moc blízký člověk jim ubližoval a zda šlo o dlouhodobé zneužívání nebo týrání. Následky psychického charakteru mohou mít různou podobu,“ vysvětluje psycholožka.

Samotná péče probíhá tak, že psycholog nebo sociální pracovník mluví nejprve s rodinou dítěte, kterého se problém týká. Pak je terapie zahájena s dítětem a po několika sezeních se začne pracovat, pokud je to možné, i s jeho rodiči, sourozenci nebo jinými příbuznými.

„V tom je určitá výjimečnost našeho zařízení, protože pracujeme s celou rodinou, ale vlastně s každým zvlášť. Rodič i dítě mají svého klíčového pracovníka a ten je v danou chvíli zaměřen pouze na ně,“ dodává Carda.

Ročně rukama zaměstnanců centra projde zhruba 220 nových klientů, pracují zhruba se stovkou dalších, kteří se tu léčí dlouhodobě. Mezi nejčastější potíže, se kterými dětští klienti přicházejí, jsou sexuální zneužívání a vleklé rozvodové spory.

Spory o děti jsou peklo

„Například svěřování dětí do péče jednoho z rodičů nebo způsob, kdy se dítě stává nástrojem řešení konfliktů mezi rodiči, je aktuální peklo. Se zneužíváním je to v současnosti tak na stejné úrovni. Třetím nejčastějším problémem je pak sebepoškozování. Ať už jde o řezání, pálení nebo například poruchy příjmu potravy. Jenom já jsem takových případů v minulém roce léčila možná až deset,“ říká Fraňková.

„Děti k nám přicházejí v doprovodu rodičů nebo jiných příbuzných osob. Spolupracujeme také s azylovými domy, dětskými domovy nebo Klokánky, kde děti z dysfunkčních rodin pobývají,“ dodává Fraňková.