Hlavní obsah

Jak vyzrát na poruchy učení

Právo, Marek Přibil

Poruchami pozornosti a hyperaktivitou, které vyžadují odbornou pomoc, trpí podle většiny výzkumů z posledních let pět až sedm procent dětské populace.

Sedm procent populace trpí poruchami učeníVideo: Novinky

 
Článek

Ministerstvo školství aktuálně uvádí, že jen v základních školách je 33 tisíc dětí s vývojovými poruchami učení. Mají nesmírné problémy se čtením a psaním. Jsou nezvladatelné, zlobí.

Nový ministr školství Josef Dobeš (VV), původní profesí psycholog, míní, že psychologové by měli působit ve školách masivně. „Měli by řešit též šikanu, drogy. Nicméně důležité je proškolovat i učitele a pořádat pro ně specializované kurzy,“ řekl Právu ministr.

Poradny praskají ve švech

Podle dalších odhadů může být podíl hyperaktivních dětí v populaci i vyšší, zvlášť v regionech se znečištěným prostředím. Hyperaktivitu prý ovlivňují i riziková těhotenství.

Někteří psychologové ale mají za to, že těchto dětí na rozdíl od minulosti, kdy se jejich počet nesledoval, nepřibývá.

Ať už je tomu tak, či onak, pedagogicko-psychologické poradny (PPP) praskají ve švech. Na specializované vyšetření se ale bohužel čeká běžně dva měsíce. Mezi nejčastěji diagnostikované poruchy patří dyslexie, dysgrafie a dysortografie.

„V Praze je situace ještě dobrá. Na první vyšetření čekáte mezi 14 dny až třemi týdny, i když v červnu jsme se dostali na objednací dobu jednoho měsíce. Ale mimo hlavní město mají obrovské problémy, leckde jsou lhůty až několik měsíců,“ řekla Právu Daniela Švancarová, zástupkyně ředitelky PPP pro Prahu.

Podle jejích kolegů tkví problém v nedostatku psychologů, což je dáno nízkými platy. „Jsme školská zařízení. Když přijde absolvent fakulty, je rok zařazen v jedenácté platové třídě. Máme odloučená pracoviště, kam z těchto důvodů psychologa neseženeme,“ upozorňují.

Problém v drobném poškození mozku

Vývojové poruchy učení jsou vrozené. Podle odborníků je příčinou drobné poškození centrální nervové soustavy, k němuž došlo s vysokou pravděpodobností ještě před narozením dítěte.

Trpí-li poruchou někdo z rodičů, zvyšuje se prý pravděpodobnost, že problémy zdědí i jeho potomek. Chlapci jsou přitom ohroženi více než dívky. Vzhledem ke vrozeným nedostatkům není možné poruchy vyléčit, avšak intenzivní nápravou je lze kompenzovat.

První náznaky budoucích obtíží se projevují již v předškolním věku. Dítě je neobratné při kreslení, kresba je roztřesená. Nedokáže vytleskat rytmus slova či jednoduchého říkadla. Má potíže se sluchovým rozlišením slabik.

Diagnózu, jedná-li se skutečně o poruchu učení, je ale možno s jistotou stanovit nejdříve až po pololetí druhé třídy.

Důležitá konzultace s učitelem

Máte-li podezření, že čtení nebo písemný projev dítěte nejsou v pořádku, konzultujte vše s třídním učitelem.

Běžnou praxí je tříměsíční zkušební lhůta, během níž učitel s dítětem pracuje tak, jako by mělo poruchu učení již diagnostikovanou. Při výuce využívá speciální metody a zohledňuje pomalejší tempo čtení a psaní.

Není-li ani po třech měsících patrný pokrok, je vhodné navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu. Ty bývají ve všech větších městech a vyšetření je zdarma. Základem je dobrá diagnóza. Tu provádí nejčastěji psycholog ve spolupráci se speciálním pedagogem. Často se odehraje během dvou návštěv.

Cílem vyšetření je posouzení intelektových schopností dítěte. Vedle toho psycholog sleduje i řadu dalších faktorů ovlivňujících školní výkon: pracovní tempo, pozornost, samostatnost. To proto, aby odhalil, zda se jedná skutečně o poruchu a zda nemá potíže na svědomí třeba nesprávné metodické vedení hodiny učitelem.

Integrace do tříd

Speciální pedagog se pak zaměřuje přímo na specifické obtíže ve čtení, psaní či matematice. Oba odborníci určí diagnózu a doporučí postup práce s dítětem jak doma, tak ve škole.

S výsledky vyšetření vždy seznámí rodiče a s jejich svolením je pak mohou poskytnout i škole. Pro efektivní nápravu poruch učení je třeba respektovat pokyny poradny.

Ta si bude dítě průběžně zvát na kontroly. Rovněž stanoví konkrétní reedukační plán a doporučí vhodné korekční pomůcky šité na míru dítěti.

Některé děti jsou posléze tzv. integrovány do tříd, je jim tedy vytvořen individuální vzdělávací plán.

V případě integrace škola s rodiči uzavře smlouvu, v níž se zavazuje, že dítěti poskytne potřebné pomůcky a zohlední je při výuce a hodnocení tak, aby nebylo znevýhodněno ve srovnání se spolužáky, kteří poruchu nemají. Rodiče se pak zavážou, že budou s dítětem denně procvičovat podle pokynů vedoucí dyslektického kroužku nebo učitele.

Škola má na integrované dítě zvýšený finanční normativ.

Další variantou jsou specializované dyslektické třídy, jež zřizují některé školy.

Tipy pro rodiče
- Čtěte s dítětem denně, ne však déle než 15 minut
- Nepohánějte ho k rychlejšímu tempu
- V žádném případě ho nekárejte za chyby
- Barevně podtrhávejte a vybarvujte písmena tvarově podobná
- Vybírejte takové knihy nebo časopisy, které se vztahují ke koníčkům dítěte
- Nezatěžujte ho dlouhým psaním. Místo diktátů využívejte doplňování přes fólii. Pravopisná  pravidla a jejich odůvodňování procvičujte ústně

 Postižení versus inteligence

Důležitým rysem všech poruch je, že nesouvisejí s inteligencí. Při správné péči tedy není nereálné, aby člověk s poruchou učení vystudoval vysokou školu. Podle psychologů se nadto často ukazuje, že se tyto děti velmi dobře uplatňují v umění, v technických a přírodovědných oborech, vynikají v geometrii, mechanice a tvořivosti.

Poruchy
DyslexieTrpí-li dítě dyslexií, je postiženo poruchou čtení. Zaměňuje písmena tvarově a zvukově podobná (b za d; a za e). Jeho čtení je těžkopádné, slova luští, domýšlí nebo bezmyšlenkovitě komolí.Čtení je pro dyslektika natolik namáhavé, že mívá obtíže se zapamatováním textu a s osvojováním školní látky z učebnic a sešitů. Proto se nevydrží dlouho soustředit.Odborníci, kteří srovnávali aktivitu mozku u dyslektika a u dítěte, jež poruchou netrpí, zjistili, že nedyslektik při čtení zapojí jen centrum řeči a zrakového vnímání, kdežto mozek dyslektika vykazuje překotnou aktivitu různých mozkových center. Proto je mnohem více namáhán a rychleji se unaví.
DysgrafieDysgrafie je porucha psaní. Dítě má obtíže vybavit si tvar písmen a znázornit ho, písmo bývá proto nečitelné. Když má psát rychle, třeba v průběhu výuky, vynechává nejen hlásky, ale i slova.Při psaní se dysgrafik rychle unaví. Často si stěžuje, že ho bolí ruka. Nedokáže ale psát úhledně a plynule ani v případě, že má dostatek času.
DysortografieDysortografie je porucha pravopisu. Dítě se vykreslováním tvarů písmen vyčerpá natolik, že už si nedokáže ohlídat čárky a háčky, natož aby mělo čas na odůvodňování tvrdého y a měkkého i.Dysortografik má obtíže s aplikací pravopisu, i když ho teoreticky dobře zná. Často se stává, že pokud se dítěte na konkrétní gramatické pravidlo učitel zeptá, dokáže ho vysvětlit. Selže však, má-li ho v daném okamžiku aplikovat v písemném projevu.Klasickou chybou bývá například slovo „výkend“, jehož psaní dysortografik odůvodní jako slovo s předponou vy-.
DyskalkulieDyskalkulie je porucha schopnosti operovat s číselnými symboly. Dyskalkulik má výrazné obtíže s pochopením nejzákladnějších matematických pojmů. Bez názorných pomůcek nedokáže spočítat nejjednodušší početní úlohu, neumí se orientovat na číselné ose.

Hyperaktivita

  • Častým průvodcem poruch učení jsou vývojové poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou dítěte. Nejčastěji je porucha označována jako lehká mozková disfunkce (LMD).
  • Za zkratkou si lze představit celou plejádu projevů, jimž děti čelí. Jedná se o narušení schopnosti soustředit se kvůli projevům nadměrné aktivity.
  • Děti s LMD se obtížně dokážou věnovat jedné činnosti delší dobu, přebíhají k jiným aktivitám, bývají impulzivní. Na veřejnosti působí tyto děti často nevychovaně, neboť nedokážou poslechnout, pobíhají a sahají na vše, co je právě zaujalo.

Reklama

Související témata:

Související články

Prázdninové opakování

Letní prázdniny se blíží ke svému konci a mnohý rodič si klade otázku, jak nenápadně své dítko přesvědčit, aby si alespoň zčásti osvěžilo vědomosti, získané...

Výběr článků

Načítám