Za Dánskem následují Norsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Kanada, Finsko, Rakousko, Island a Austrálie. Naopak na opačném konci žebříčku jsou africké země – Tanzanie, Rwanda, Burundi, Středoafrická republika, Benin a Togo.

Zpráva Earth Institute na Columbijské univerzitě, již financovala OSN, vychází z průzkumu provedeného v letech 2010 až 2012 Gallupovým ústavem. Respondenti měli na stupnici od jedné do deseti hodnotit, jak jsou právě šťastní, a také to, jak jsou celkově spokojeni se svým životem.

Podle autorů studie ovlivňují pocit štěstí v dané zemi z největší části faktory jako hrubý domácí produkt na obyvatele, délka života, korupce, svoboda se rozhodovat, štědrost spoluobčanů a existence někoho blízkého, o koho je možné se opřít. Zpráva také zdůrazňuje, že i když většina nejšťastnějších zemí patří také k nejbohatším, samotný příjem není tak důležitým faktorem štěstí jako osobní svoboda a podpora společnosti.

Spojené státy jsou v žebříčku štěstí na 17. místě za Mexikem, zatímco Británie je na 22. příčce, Německo na 26., Japonsko na 43., Rusko na 68. a Čína na 93. pozici.

V Caracasu lépe než v Praze

Zatímco v prvním Dánsku činil průměrný index štěstí 7,7, v Česku na 39. místě to bylo 6,3 a v posledním Togu 2,9. Češi jsou méně šťastní než třeba Venezuelci (20. místo), Argentinci (29.) nebo Thajci (36.), ale jsou první mezi postkomunistickými státy. O pár stupínků níže jsou Slovinci (44. místo), Slováci (46.) a Poláci (51.).

Země s největší mírou štěstí na světě
1.Dánsko
2.Norsko
3.Švýcarsko
4.Nizozemsko
5.Švédsko
6.Kanada
7.Finsko
8.Rakousko
9.Island
10.Austrálie
39.Česko

Earth Institute vydal již jednu zprávu na základě průzkumu v letech 2005 až 2007. Ve srovnání s první zprávou si v důsledku ekonomické krize výrazně pohoršily Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko. Nejvíce se index štěstí snížil v důsledku politického neklidu v Egyptě – na 4,3 loni oproti 5,4 v roce 2007. Také v Česku index štěstí klesl o 0,18 bodu.