Po krizové schůzce s náčelníky štábů jihokorejský prezident I Mjong-bak řekl, že podobné útoky by neměly být tolerovány. Řekl také, že nařídil armádě potrestat Severní Koreu za dělostřeleckou palbu, a to nejen slovně, nýbrž i akcemi. Podle něj je nutné zabránit tomu, aby komunistický režim dále pokračoval v podobných provokacích.

„Tato provokace může být považována za invazi na jihokorejské území. Současně jsou nevybíravé útoky na civilisty vážnou záležitostí,“ řekl prezident v Soulu.

Severní Korea střílela na ostrov, který se nachází v oblasti, kde je vytýčení hranic sporné. V regionu se navíc koná jihokorejské vojenské cvičení, které sever tvrdě kritizuje. [celá zpráva]

Video

Severní Korea zaútočila na jižního souseda. Zdroj: Reuters/Stream.cz

Jižní Korea na palbu okamžitě odpověděla a v odvetu vypálila 80 granátů. Jde o jeden z největších konfliktů od podepsání příměří v roce 1953, které ukončilo bojové operace korejské války.

Postup jihokorejského prezidenta ukazuje, že jih opustil snahu o dohodu, neboť deset let otevřené politiky nezměnilo pchjongjangský režim, který stále usiluje o rozšiřování svého jaderného arzenálu. Prezident I Mjong-bak si navlékl ježčí rukavice.

Spekulace o motivech 

Motivy útoku nejsou známé, uvádí ČTK. Analytici se domnívají, že akce může souviset s výměnami ve vedení země i se snahou upevnit svou pozici před možnými jednáními.  "Ostřelování se pravděpodobně týká nástupnictví. KLDR chce vybudovat politický kapitál pro Kim Čong-una tím, že se pokouší zvýšit dojem jeho mocenské základny," prohlásila poradkyně společnosti AKE Brittany Damorová.

"V severokorejském pohledu je Jonpchjong skvělým terčem, kterým může (KLDR) bez reálné hrozby protiúderu posílit vnímání své pozice," vysvětlil Aidan Foster-Carter z univerzity v britském Leedsu. Leží za spornou hranicí, relativně blízko KLDR. Připustil, že za útokem může být dynastická výměna. "Může to být on (Kim Čong-un), může to dělat někdo jeho jménem. Také to mohou být různé armádní frakce," dodal.

Jistý evropský diplomat naznačil, že za incidentem může být pokus nějaké severokorejské vojenské frakce sabotovat pokusy možného sblížení Pchjongjangu s okolním světem.

Pchjongjang čelí odsudkům skoro celého světa

Ostřelování jihokorejského ostrůvku odsoudila většina zemí světa, píše ČTK. Bílý dům potvrdil závazek bránit svého spojence: "Spojené státy ostře odsuzují tento útok a vyzývají Severní Koreu, aby zastavila bojovou akci. Spojené státy se plně zavazují k obraně svého spojence, Korejské republiky, a k udržování regionálního míru a stability.

Rusko označilo použití síly za nepřijatelné. "Domníváme se, že použití síly na Korejském poloostrově a v mezinárodních vztazích vůbec je naprosto nepřijatelnou cestou.“ Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který je na návštěvě Běloruska, poukázal na "kolosální nebezpečí" eskalace konfliktu na Korejském poloostrově. Vyzval obě strany k okamžitému ukončení všech vojenských akcí. Severokorejský úder odsoudil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Událost označil za jeden z nejhorších incidentů od konce korejské války. O svém znepokojení informoval také předsedu Rady bezpečnosti. Rada bezpečnosti OSN by kvůli incidentu mohla uspořádat mimořádné zasedání.

Incident mezi korejskými státy odsoudili rovněž ministři zahraničních věcí Británie, Německa a Francie, vedení NATO i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Jen Čína, která je označována za spojence Severní Koreje, incident neodsoudila, ale pouze vyzvala k udržení míru. Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí obě strany musejí učinit "více pro to, aby přispěly k míru".