"Je to jedinečné archeologické místo v celosvětovém měřítku," prohlásil francouzský podvodní archeolog Franck Goddio, který strávil dvacet let pátráním po potopených lodních vracích a městech ztracených pod vodní hladinou. "Všechno tu zůstalo netknuto od okamžiku, kdy se komplex potopil," prohlásil člen archeologického týmu Ašraf Abdal-Raúf.

Mezinárodní archeologický tým nyní na této lokalitě za pomoci moderní techniky vydobývá z hlubin cenné artefakty. Mezi ně patří například kamenná hlava, o které se odborníci domnívají, že znázorňuje Kaisarióna, syna Kleopatry. Zajímavé jsou i dvě sfingy, z nichž jedna pravděpodobně nese podobu Kleopatřina otce Ptolemaia XII.

K menším nálezům patří dovezená keramika, soška faraona, rituální nádoby z bronzu a olova či amulety jen o málo větší než lidský nehet.

Potápěč zkoumá jeden z kamenů chrámu.

Potápěč zkoumá jeden z kamenů chrámu.

FOTO: ČTK/AP

Nálezy vyzvednuté z hlubin u egyptského pobřeží budou vystaveny od 5. června 2010 do 2. ledna 2011 ve Franklinově institutu ve Filadelfii na výstavě nazvané "Kleopatra: Pátrání po poslední královně Egypta". Výstava bude poté hostovat i v několika dalších severoamerických městech.

Kleopatra byla neobyčejně krásná egyptská královna, pocházela z řecko-egyptské dynastie Ptolemaiovců. Římský vůdce Gaius Iulius Caesar, kterého okouzlila, ji učinil královnou.
Po Caesarově smrti jí podlehl Marcus Antonius, Caesarův nástupce. Antonius kvůli Kleopatře opustil svou ženu Octavii a vyprovokoval boj o kontrolu a nad Římem s jejím bratrem Oktaviánem. Ten se roku 31 př. n. l. utkal s Antoniem a Kleopatrou v bitvě a zvítězil.
Poražený Antonius se zabil a Kleopatra také spáchala sebevraždu, pravděpodobně se nechala uštknout jedovatým brejlovcem egyptským.

Přečtěte si také: Islandská erupce se do historie klimatu nezapíše

Přestože výbuch sopky Eyjafjallajökull zastavil leteckou dopravu, životní prostředí neovlivní. Více se dočtete ve čtvrtek v deníku Právo (příloha Café). (inzerce)