Předehra pařížských atentátů: čtyři teroristé schovaní v jedné várce běženců

Trvalo ale ještě celé týdny, než se podařilo najít aspoň ty, kdo na kontinent dorazili s oním mrtvým teroristou. Kolik dalších jich mezitím přišlo, nikdo ani netuší, upozornil nyní německý deník  Welt am Sonntag. Příběh, který popsal, je jako ze scénáře k politickému thrilleru.

Mezi pachateli pařížských atentátů z loňského listopadu bylo sedm mužů, kteří pocházeli z Evropy. Jejich posila – Ahmad Muhammad a Mohamed Mahmod – přišla s vlnou běženců. A oni nebyli jediní, což dokládá odhalení dalších dvou – Alžířana Adela Haddádího a Pákistánce Mohameda Ghaního Usmána. I oni dostali od IS výcvik a byli vysláni jako součást komanda s úkolem provést teroristické útoky v Paříži. Teď už řadu měsíců sedí v rakouském vězení.

Zmíněná čtveřice přešla společně ze Sýrie do Turecka a odtud se chystala do Evropy. Přes Egejské moře vypluli za pomoci pašeráků brzy ráno 3. října 2015. Plavili se na jedné lodi s asi dvěma stovkami běženců. Cílem byl řecký ostrov Leros.

Uprchlická vlna byla tehdy na vrcholu, ale na Leru řečtí úředníci udělali alespoň něco – zaregistrovali téměř všechny příchozí. Na jejich důkladné prověření, jak to požadují pravidla Schengenu, však už připraveni nebyli.

Nikdo z nich si proto nevšiml, že Ahmad Muhammad má pas zabitého vojáka bojujícího za vládní síly Bašára Asada. A že Mohamed Mahmod předložil dokonce pas, jehož číslo se na zfalšovaných cestovních dokladech objevilo už několikrát.

To všechno teroristům podle listu prošlo, Řekové je hladce odbavili. Atentátníci pak v klidu prošli i přes ostatní hranice – až dorazili do Paříže.

Dva jejich komplici však neuspěli ani při běžném pohovoru s úředníky unijní pohraniční agentury Frontex: Alžířan i Pákistánec se totiž vydávali za Syřany. Jeden z nich však vůbec neuměl arabsky, druhý zas neměl ani potuchy o syrském Aleppu, ač město označoval za své rodiště.

Úředníci proto začali jejich doklady zkoumat důkladněji. A zjistili, že patří k sérii nevyplněných syrských pasů, které IS ukořistil při vítězném tažení. Řecké úřady měly v té chvíli začít bít na poplach, neboť právě ony zapsaly tato čísla do databáze schengenského informačního systému (SIS) a vydaly příslušné dokumenty pro stíhání jejich uživatelů.

Haddádího a Usmána však Řekové zadrželi jen za použití falešných dokumentů – ne kvůli podezření z terorismu. Podle toho to také dopadlo: 27. října dostali zadržení pouze úřední příkaz, ať do 30 dnů opustí Řecko. Konec, tečka. Nikdo netuší, proč Řekové postupovali takto nesmyslně. Chystali se snad oni anebo někdo jiný v Evropě podezřelou dvojici sledovat, aby odhalili další vazby radikálů?

Jenže teroristé nečekali na nic, natož aby ztráceli čas celý měsíc. Už den po propuštění byli oba v Makedonii. Odsud poslali přes aplikaci WhatsApp zprávu svým šéfům v Sýrii: „Potřebujeme peníze.“

Jejich komplici byli tou dobou už v Paříži a o dva týdny později tam spáchali krvavé útoky, z nichž byla v šoku celá Evropa. Když se ukázalo, že část atentátníků přišla s přistěhovalci, vypukl v bezpečnostních strukturách evropských států poplach.

Každý se ptal, zda s nimi dorazil ještě někdo. Proto byla porovnána čísla pasů všech osob nad 15 let, které připluly na Leros 3. října 2015. Tak byli odhaleni Chalíd Alomar a Fajsal Alajfan, což byla krycí jména Haddádího a Usmána. A začalo pátrání po nich, ovšem bez výzvy k zatčení – v SIS na ně byla vyhlášena jen „skrytá kontrola“.

Oba se zatím bez peněz propasírovávali přes Balkán blíž západní Evropě. A měnili při tom totožnost. Když se 4. prosince dostali na rakouský přechod Spielfeld, vydávali se už za Severoafričany. Jako Alžířan Básir Saíd Mokais a Tunisan Mohamed al-Fatori doputovali do azylového domu na Mnichovské ulici v Salcburku. Do Německa zbývalo pár kilometrů.

To už na ně padal stín podezření. Jakmile vjeli do Německa, byli zadrženi – bez zatykače, jen s odkazem na pravidla německé „obrany před nebezpečím“. „Neměli jsme toho dost v ruce, abychom je zadrželi. Ale chtěli jsme vědět, o koho jde,“ hájil tento postup zdroj německého nedělníku. Oba muži pak byli vráceni do Rakouska.

Tamní úřady však dostaly od Němců řadu údajů o nich včetně jejich fotek z ostrova Leros. A tak je zvláštní jednotka rakouské policie Cobra oficiálně zatkla 10. prosince. Jen krátce předtím si Usmán a Haddádí zjišťovali na internetu informace o jízdenkách do Paříže.

Definitivně je usvědčilo turecké telefonní číslo, jež se u nich našlo. Stejné číslo bylo už nalezeno i u obou pařížských atentátníků. Patřilo podle všeho jejich kontaktu z IS. Načež přišel výslech za účasti francouzské policie. Až tehdy oba přiznali svou totožnost a vypověděli, jak je naverboval IS pro útoky ve Francii.

Nadále je ovšem nezodpovězena otázka, kolik dalších jich takto proniklo do Unie. Abdelhamid Abaaoud, Belgičan a údajný organizátor pařížských útoků, prý před svou smrtí řekl, že do Evropy dorazil s 90 teroristy.