„Německo by si mělo stanovit denní kvóty pro přijetí uprchlíků a na tomto základě by je měli přivážet rovnou z Řecka, Turecka nebo Jordánska,“ řekl Faymann. Navrhl, aby se za tímto účelem vytvořila speciální průjezdní víza. Rakousko se podle kancléře nesmí stát „distribučním místem migrantů“.

Německá kancléřka Angela Merkelová Rakousko ostře kritizuje za jeho postup v rámci řešení uprchlické krize. Vídeň totiž od 19. února stanovila denní strop, kdy přijímá jen 80 žádostí o azyl a dál do Německa pouští nanejvýš 3200 migrantů. Merkelová tvrdí, že jde o „jednostranný postup“.

„Kdo zavírá národní hranice, nezmůže nic proti příčinám pohybu uprchlíků. Navíc riskuje, že bude trvale škodit naší ekonomice," řekla Merkelová magdeburskému listu Volksstimme.

Rakouský kancléř Werner Faymann

Rakouský kancléř Werner Faymann

FOTO: Leonhard Foeger, Reuters

„Musí se najít trvalá řešení, která nestanoví jednostranně něco, co pak budou muset snášet ostatní země,“ řekla kancléřka.

Makedonci pouštějí, ale příliš pomalu

V Řecku je v současné době 27 tisíc lidí, kteří v zemi uvízli poté, co Makedonie a další státy na takzvané balkánské trase výrazně omezily průchodnost svých hranic.

Uprchlíci táboří v Indomeni na řecko-makedonské hranici.

Uprchlíci táboří v Idomeni na řecko-makedonské hranici.

FOTO: Marko Djurica, Reuters

Makedonské úřady v noci na středu krátce otevřely hranice s Řeckem a nechaly projít asi 170 syrských a iráckých uprchlíků dál do Evropy. Informovala o tom agentura AP.

Podle ní se ale nyní na makedonsko-řecké hranici tísní na 10 tisíc lidí. Příliv běženců do Řecka neustává, jen ve středu jich podle DPA do athénského přístavu Pireus připlulo z ostrovů v Egejském moři více než tisíc.

Při současném přílivu běženců na řecké ostrovy z Turecka by jich ale do konce března mohlo být již 70 tisíc a do léta podle chmurných předpovědí až 200 tisíc.

Řekové proto budují nouzové ubytovací tábory v bývalých kasárnách nebo na stadiónech a v tělocvičnách.