Už nyní by ale členské země podle něj měly samy daleko lépe využívat možností, které jim dávají současná pravidla a zákony.

Babiš na zasedání uvedl, že mezi probíranými oblastmi jsou například předplacené anonymní platební či telefonní karty, ale třeba také ilegální prodej kulturních památek. Česká republika podle něj podobná opatření podporuje.

Podobně se vyjádřil také slovenský ministr Peter Kažimír. Podle něj se nejspíš blíží konec právě předplacených telefonních karet, jejichž využívání teroristy v přípravách konkrétních útoků je zdokumentované.

„Možná to bude vnímané jako snížení komfortu. Ale pro pocit bezpečnosti se takovému kroku asi budeme muset podvolit,“ řekl Kažimír po zasedání ministrů financí EU.

Naléhá hlavně Francie

Na snižování možností financování terorismu naléhá především Francie. Tu loni dvakrát zasáhly teroristické útoky islamistických radikálů.

Podle nizozemského ministra financí Jeroena Dijsselbloema, jehož země nyní předsedá EU, se komise ve svém akčním plánu bude soustředit jak na legislativní změny, tak na rychle realizovatelné kroky.

„Musíme zajistit, aby lidem, kteří plánují terorismus, byl výrazně omezen přístup k finančním prostředkům,“ zdůraznil. Zaručit, že takové opatření na sto procent odstraní teroristickou hrozbu, ale podle nizozemského ministra možné není.

Dombrovskis připomněl i potřebu lepšího sdílení zpravodajských informací či rychlého postupu při zmrazování majetku osob s terorismem spojovaných.