Článek
„Chceme nahlížet na minulost tak, abychom v ní našli odpovědi pro současnost a budoucnost,” řekl Gauck. „Hledáme v minulosti poučení, vzory a metody, abychom pro příště mohli cíleně podporovat dobro a bránit zlu,” doplnil Gauck, který v projevu připomněl, že v Drážďanech v důsledku náletů z 13. a 14. února 1945 zahynulo na 25 000 lidí. „Musíme ale znovu zdůraznit: Víme, kdo vražednou válku vyvolal. A proto nechceme a nesmíme nikdy zapomenout na oběti německého válečnictví, když si tady a teď připomínáme německé oběti,” řekl.
Německý prezident Joachim Gauck na závěr projevu v Drážďanech
O poučení z minulosti mluvila i primátorka Drážďan Helma Oroszová: „Válka nezačíná prvním vytažením zbraně, prvním výstřelem. Válka, nenávist a násilí vždy začínají v hlavách lidí.”
Vzpomínka na oběti náletu na Drážďany podle ní musí vést k nové zodpovědnosti: „K zodpovědnosti za to, že válka v našich hlavách už nikdy nezačne. Musí být úkolem nás všech, aby se to naplnilo. To znamená, že se musíme jasně stavět proti rasismu a násilí, ať už je propaguje kdokoli.”
Drážďany po náletu
Při vzpomínkovém obřadu v kostele Panny Marie (Frauenkirche), který byl při bombardování vážně poškozen a restaurován před deseti lety, zazněly také výzvy ke smíření mezi někdejšími válečnými nepřáteli. Zapálené svíce symbolizující mír mezi národy přinesli do chrámu zástupci Ostravy, Vratislavi, Petrohradu a britského Coventry, partnerských měst Drážďan v zemích, proti nimž nacistické Německo bojovalo.
Obyvatelé Drážďan při pietě
Po skončení vzpomínkového ceremoniálu se před kostelem shromáždily tisíce lidí, kteří vytvořili lidský řetěz jako symbol společnosti, v níž mohou lidé žít pohromadě ve vzájemné důvěře. Lidský řetěz také navazuje na podobné akce obyvatel Drážďan z předchozích let, kdy tímto způsobem bránili v pochodu neonacistům, kteří se snažili zneužít výročí náletu k relativizování nacistických válečných zločinů.