Článek
„Šlo o útok s maximálním účinkem. Udělali to, aby šokovali veřejnost, a v tomto smyslu se jim to podařilo,“ konstatoval. „Pro evropské společnosti je to nebezpečný okamžik,“ upozornil Peter Neuman, ředitel londýnského Centra pro studium radikalizace.
První přirozenou reakcí je totiž posílení nálad proti shovívavé přistěhovalecké politice, jež už delší dobu vyvolává protesty v Německu – viz sílící hnutí PEGIDA. S rostoucí aktivitou radikálních islamistů se podle Neumana obyčejní lidé cítí svými elitami opuštěni, a to nahrává krajní pravici, jejíž vliv sílí.
Americký deník The New York Times situaci ilustroval slovy 34letého Pařížana Didiera Cantata: „Říkají nám, že islám prospívá míru. Ale když vidíte tento jiný islám, je o nenávisti. Takže lidé těžko řeknou, který islám je ten skutečný.“
Komentátor téhož deníku Nicholas Kristof podotkl, že takové krvavé incidenty upevňují přesvědčení, že islám je nevyhnutelně extremistický.
„Titulky tvoří malé skupiny teroristů, ale nereprezentují složitou a rozmanitou víru s 1,6 miliardy stoupenců,“ upozornil. „Šaríju nevytvořila al-Kajdá či Islámský stát, ale islám. Můžeme zůstat s hlavou schovanou v písku, nebo ukázat na zdroj problému,“ atakuje naopak takový diferencující přístup americký konzervativní server National Review.
Snesl k tomu citáty z koránu i příklady zákazů a krutých trestů, jež jsou v islámském právu šaríja uplatňovány. „Západ je upřímně zděšen, ale neměl by být překvapen,“ soudí další americký deník The Wall Street Journal. „Jestli z této příšerné události plyne nějaké poučení, pak to, že je úplně jedno, co si my myslíme, že je islám. Tento druh násilí – džihád – je to, v co věří islamisté,“ poznamenal.
„Evropa v obklíčení,“ nadepsal úvahu evropského zpravodaje server The Atlantic, podle něhož bariér a kontrolních bodů po kontinentu patrně přibude. „Cílem západních činitelů by měla být izolace menšiny islamistických extremistů od umírněné většiny,“ doporučil.