Článek
Někdejší lucemburský premiér dostal 422 hlasů, což je více než potřebných 376 z celkového počtu 751. Voleb se účastnilo 729 poslanců: 250 hlasovalo proti, 47 se zdrželo a deset lístků bylo prohlášeno za neplatné.
Výsledek volby není překvapením, podporu mu dopředu deklarovaly nejen obě největší evropská politická uskupení, tedy jeho vlastní lidovci i socialisté, ale přidali se též liberálové.
Nemá podporu všech zemí
Proti Junckerovi byli od počátku Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejichž lídr Syed Kamall označil dohodu lidovců a socialistů za "matku všech zákulisních dohod". Hlasy mu nedali ani euroskeptici z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), levicoví europoslanci z GUE/NGL a také posílená skupina nacionalistických a antievropských stran, z níž se Marine Le Penové z francouzské národní fronty (FN) zatím nepodařilo sestavit plnohodnotnou frakci.
Junckera sice nepodpořily všechny země, proti byli Britové a Maďaři, přesto se stal kandidátem. Dosud měli kandidáti na šéfa Evropské komise podporu všech zemí.
Nynější komisi Josého Barrosa by měl nyní ještě nesestavený Junckerův tým vystřídat na podzim.
Juncker se v projevu snažil uspokojit levici i pravici
Juncker v projevu před hlasováním slíbil podporu růstu ekonomiky, ale kladl také veliký důraz na sociální rozměr evropského projektu. Slíbil dokončení smlouvy o volném obchodu s USA a podtrhl potřebu vysoké úrovně ochrany evropských občanů a transparentnosti při vyjednávání.
Juncker je zkušený politik. V letech 1984 až 1989 byl lucemburským ministrem práce, od roku 1989 do roku 2009 byl lucemburským ministrem financí. Od ledna 1995 do loňského prosince byl Juncker premiérem Lucemburska.
V první půlce roku 1991 za lucemburského předsednictví, kdy se dojednávala Smlouva o hospodářské, měnové a politické unii, přijatá v Maastrichtu v prosinci 1991, předsedal schůzkám ministrů hospodářství a financí (ECOFIN). Od ledna 2005 do ledna 2013, tedy i v době vrcholící krize eurozóny, byl stálým předsedou schůzek ministrů financí a hospodářství eurozóny. Předtím řídil schůzky ministrů financí eurozóny vždy ministr financí země, která právě předsedala EU.