Mnichovskou dohodou podepsanou před 75 lety bylo tehdejší Československo přinuceno postoupit německojazyčná území Hitlerovu Německu. Dohoda se stala vrcholem takzvané politiky ústupků (appeasement) západních mocností vůči nacistickému Německu. Několik měsíců po jejím podpisu z noci na 30. září okupoval Berlín i zbytek českého území (Hitler ho označoval za Rest-Tschechei) a na území Slovenska nechal vzniknout klerikálně-fašistický stát.

Po skončení druhé světové války zareagovala nová česká vláda na události 30. let masovým vyhnáním sudetských Němců na základě sporných Benešových dekretů, doplnila rakouská agentura svůj výklad historických souvislostí.

Český Svaz bojovníků za svobodu chce příští rok odhalit v Plzni památník oněm 250 000 Čechů, kteří na podzim roku 1938 utekli do českého vnitrozemí. Na něm má být mimo jiné vyobrazen reliéf s obrysy hranic Československa před a po Mnichovské dohodě.

Mnichovem se prý jen napravila chyba

Podle SLÖ jde při tomto údajném vyhnání o „politickou legendu“. „Historická pravda“ je podle něj spíše taková, že po rozpadu habsburské monarchie a mírovém diktátu Saintgermainské smlouvy z roku 1919 „bylo do nově vzniklé Československé republiky vtěsnáno 3,5 miliónu sudetských Němců“. Poté následovalo 20 let „čechizační politiky“, mimo jiné i prostřednictvím usídlování českých úředníků.

Požadavky sudetských Němců na autonomii prezident Edvard Beneš „vehementně odmítal“, stojí v prohlášení SLÖ. Britský vyslanec po návštěvě sudetských oblastí vypracoval zprávu, která byla pro Prahu „zničující“. Mnichovskou dohodou Velká Británie, Francie a Itálie „napravily chybu ze Saint-Germain“, uvádí se v prohlášení SLÖ. „Čeští úředníci usídlovaní od roku 1918 (na území Sudet) pozbyli své správní povinnosti a přesídlili zpátky do svých oblastí – vyhnání to nebylo!“ konstatuje organizace.