Článek
Oba vědci byli oceněni za přenos jader dospělých buněk do zárodečných buněk. Dvojice si prestižní cenu podle Nobelova výboru zasloužila za objev toho, že dospělé buňky je možné přeprogramovat a tak je omladit. Přeprogramované buňky se pak stávají pluriopotentními, což znamená, že jsou schopny se dělit do mnoha různých typů buněk. Jejich zjištění tak pomohlo "zásadním způsobem změnit chápání toho, jak se buňky a organismy vyvíjejí", stojí v tiskové zprávě.
Padesátiletý Šinja Jamanaka se věnoval výzkumu kmenových buněk, když zjistil, jak vytvořit pluripotentní kmenové buňky ze nepluripotentních.
Ze zmíněných pluripotentních buněk je možné vytvářet například nervové, srdeční či jaterní buňky.
Devětasedmdesátiletý Gurdon už v roce 1958 během klonování odebral buněčné jádro z vajíčka, do nějž přenesl jádro z dospělé buňky. Učinil tak u buněk žab rodu Xenopus. V roce 1962 zjistil, že určené "poslání" buněk je vratný proces. Během pokusu nahradil jádro nedospělé buňky vajíčka žáby jádrem z dospělé střevní buňky. Z takto upravené vaječné buňky se vyvinul zcela normální pulec. DNA dospělé buňky stále měla všechny potřebné informace ke správnému buněčnému vývoji žáby.
Gurdon také přenášel také RNA.
"Získání ceny pro mě není jen nesmírnou poctou, ale také významným povzbuzením k dalšímu výzkumu pro mě samotného, mé kolegy a všechny vědce pracující s pluripotentními buňkami," uvedl Jamanaka v prohlášení. Dodal, že se svým týmem bude pracovat tvrději, aby se jim podařilo vyvinout účinné léky a nové léčebné postupy.
Finanční odměna spojená s Nobelovou cenou je letos kvůli hospodářské krizi poprvé o 20 procent nižší než obvykle. Místo 10 miliónů švédských korun (zhruba 29 miliónů Kč) se tak laureáti musejí spokojit s osmi milióny.