Pussy Riot nejsou jedinou uměleckou skupinou, která se v současném Rusku dostala do křížku s vírou a zákonem, předchozí případy však končily pokutou.

Šance, že soud změní nepodmíněný trest na podmíněný, či dokonce verdikt zruší, nevypadají valně ve světle chystaného zpřísnění trestů za hanobení víry. Pussy Riot byly odsouzeny za "výtržnost motivovanou záští k náboženství", ačkoliv nejen advokáti obhajoby namítali, že se dopustily nejvýše přestupku trestaného pokutou, neboť zločiny "svatokrádeže" a "rouhačství" zmizely z ruského práva v roce 1917 spolu s carem. Obhájci si také stěžovali na nepřipuštění svědků a expertů obhajoby a na další "přešlapy" soudkyně Mariny Syrovové, která punkerky soudila.

"Právní mezeru" má zacelit chystaný zákon, podle kterého za urážku citů věřících a za znesvěcení svatyň mají hrozit v prvním případě tři a ve druhém pět let za mřížemi; přijat by prý mohl být do konce roku.

Pro podmíněný trest pro punkerky se před časem vyslovil premiér Dmitrij Medveděv, ale vzápětí Pussy Riot podrobil kritice prezident Vladimir Putin, který tak dal opět najevo, kdo má v Rusku hlavní slovo.

Samy punkerky v předvečer odvolacího procesu požádaly, aby si trest mohly odpykat v moskevské věznici, a ne ve vězeňské kolonii, jak stanovil srpnový rozsudek. "Nejednou jsme upozorňovali, že odeslání děvčat do kolonie může mít vážné důsledky, protože máme všechny důvody obávat se o jejich zdraví i život," vysvětlil jeden z obhájců Nikolaj Polozov. Odeslání do vzdálených končin by také ztížilo kontrolu, jak se s jejich klientkami za mřížemi zachází.

V předchozích obdobných procesech s bývalým nejbohatším Rusem Michailem Chodorkovským odvolací soud zmírňoval odsuzující verdikty o rok. Ale další obhájkyně Pussy Riot Violetta Volkovová má pochyby. "Vyšší soudní instance by měla rozsudek zrušit. Bohužel jsem však skeptik a myslím si, že se nic takového nestane, ačkoliv vždy zbývá naděje na zdravý rozum, kompetenci a profesionalitu soudců," řekla. Obhajoba již dříve dala najevo, že je odhodlána jít za spravedlností až do Štrasburku, k Evropskému soudu pro lidská práva.

Ještě dříve, 26. října, bude jasné, zda zahraniční ohlas na proces přinese Pussy Riot i Sacharovovu cenu, udělovanou Evropským parlamentem. Moskva zareagovala na nominaci skupiny se zlostí, podle ruské diplomacie jde o "hrubé vměšování" do ruského soudnictví. Punkerky si však ještě přisadily "nominací" svých advokátů na Nobelovu cenu, neboť "bez jejich pomoci by se nepodařilo předvést světové veřejnosti soudní systém v naší zemi". A třetí z trojice obhájců, Mark Fejgin, mezitím vyzval Západ, aby soudcům a prokurátorům z případu Pussy Riot zakázal vjezd, po vzoru sankcí za neobjasněné úmrtí právníka Sergeje Magnitského v ruské vazbě.

Spor o Pussy Riot již dávno překročil ruské hranice a už zdaleka nejde jen o podporu od světových celebrit typu Madonny. Kritici Putinova režimu vnímají moskevské procesy s Pussy Riot jako součást "utahování šroubů" vůči všem oponentům. Kreml však nemá ve zvyku ustupovat vnějším tlakům.