Odborníci si podle ředitelky monumentu Rosselly Reaové náklonu všimli poprvé před asi rokem a posledních několik měsíců památku bedlivě sledují.

Reaová požádala vědce z univerzity La Sapienza v Římě a geologického institutu IGAG, aby problém naklánějícího se Kolosea prostudovali a do roka předložili závěry. Testy, které již započaly, mají ukázat, zda za změny statiky nemůže rušná doprava v blízkosti této téměř 2000 let staré památky.

Autobus MHD u římského Kolosea

Autobus MHD u římského Kolosea

FOTO: fotobanka Profimedia

Profesor Giorgio Monti z univerzity La Sapienza se domnívá, že za náklonem může být puklina v základech amfiteátru.

"Betonová deska, na které Koloseum stojí, vypadá jako 13 metrů tlustá elipsovitá kobliha a může v sobě mít prasklinu," řekl Monti.

Věž v Pise se málem zřítila

Pokud se podle Montiho tyto obavy potvrdí, bude nutný zásah podobný tomu, jaký odborníci provedli u světově proslulé šikmé věže v Pise. Ta byla v roce 2001 po více než deseti letech znovu otevřena poté, co ji zásah inženýrů uchránil před zřícením. Monti nicméně dodal, že prozatím je příliš brzy hovořit o tom, jaký stavební zákrok bude nejvhodnější.

Aréna Kolosea

Aréna Kolosea

FOTO: Právo

Amfiteátr vybudovaný z iniciativy římského císaře Vespasiána v prvním století našeho letopočtu sloužil jako aréna pro hry, zápasy gladiátorů a zvířat. Koloseum s půdorysem elipsy s dvojitým ochozem a otevřenými arkádami z kamene a mramoru bývalo vysoké 48 metrů, dlouhé 189 metrů a široké 156 metrů. Po zákazu her v pátém století zůstalo opuštěno, později bylo poškozeno řadou zemětřesení i svévolným rozebíráním ze strany obyvatel Říma. Na seznamu světového dědictví UNESCO je od roku 1980.